Po dlouhatánské repre a Bůh ví jaké ještě pauze se konečně znovu rozjela česká nejvyšší liga. Naši borci tentokráte zamířili do Teplic. Tato štace nebývá obvykle příliš úspěšná, a proto i mezi fanoušky nebudí velké nadšení a chuť na sever Čech vyrazit. I proto jsme na našich stránkách zveřejnili veškeré info ke společné cestě a doufali, že se klokaní národ vzmůže a pojede podpořit svůj milovaný tým ve velkém počtu.

V sobotu dopoledne se nás Hlavním nádraží schází okolo čtyřiceti. Počet lidí před budovou a desítky policistů vypadají, jak kdyby nás jel celý vlak. Pravda je však taková, že většina přítomných nemíří za Bohemkou do Teplic, ale naopak do Prahy na různé demonstrace, koncerty apod. Celá situace vytváří dojem, že v hlavním městě bude fofr a tak si docela libujeme, že se tomu můžeme vyhnout. Probíhá klasické kolečko Billa – pokladny – Billa a poté už pádíme na vlak. Ten je relativně prázdný a tak si všichni fanoušci zelenobílých nachází v pohodě místa k sezení. Cesta ubíhá v duchu piva, polepených kupéček, občasného skandování a následných policejních výhružek. Vše však v rozumné míře. V Ústí nad Labem, kde vlak přepřahá lokomotivu, doplňují kuřáci na nástupišti svoji pravidelnou dávku nikotinu a vyhazují všechen bordel, který se v kupečkách za hodinku cesty nastřádal – ACAB totiž vyhrožují kontrolou pořádku po příjezdu do Teplic. Tam dorážíme kolem třetí hodiny odpolední. Doprovod je minimální a tak se většina fans po krátkém společném pochodu rozchází do nejrůznějších špeluněk v okolí stadionu. My sami si vybrali moc dobře – Svijany za 19,- a fotbálek nás zhruba na hodinku v pohodě zabavuje. Následně vyrážíme ke stadionu, cestu si značíme nálepkami (abychom trefili nazpátek, to dá rozum), kupujeme vstupenky (100,-) a po krátké, vcelku přiměřené kontrole se nacházíme v útrobách teplických Stínadel.

Stánek s občerstvením je zatím bez front a tak ho bereme útokem. Nával euforie však chladí oznámení, že točí jen nealko pivo… Dáváme tedy aspoň klobásu, někteří odvážlivci si se zapřením připlácejí i za Birell či nějakou tu limonádu. Další nával euforie z velmi dobré klobásy (za mě 9/10, chyběly jen drobnosti okolo jako více hořčice, křen apod.) mrazí dotaz místního sekuriťáka, jaká že to klobása vlastně je, že tu měli před týdnem hygienu… (pozn. autora: neposral jsem se, takže kontrola asi zafungovala :)) Rozporuplné pocity z občerstvení však nakonec vylepšuje nadstandardní nabídka, za níž obou dámám za okýnkem děkujeme. Škoda jen, že „Cola za pade“ došla již v sedmé minutě utkání.

V sektoru se nás nakonec schází zhruba 120, na plotech visí vlajky Berserk, Fanatics from Lety, GOG, Chomutov a URE. Bohužel chybí speaker, megafon i buben a tak si musíme pomoci sami. Support nebyl nejhorší (fandila tak polovina lidí), ale nijak zvlášť jsme se nepředvedli, na čemž se bezpochyby podepsala i brzká branka domácích. Světlým momentem je rozhodně nových chorál á la Celtic, jenž se velmi dobře uchytil a po brance Schicka se určitě vyrovnal již zaběhlým Gól klokan gól či Jdem na fotbal. Dobrá práce! Tento chorál má rozhodně potenciál a jeho refrén dokáže strhnout i pasivnější fanoušky. Zároveň je to i dobrý cvik na zlepšení kondičky. Udýchat zpěv, skákání a tleskání mi dalo po nějaké páté šesté opakovačce docela zabrat. Support domácích se omezil na „Teplice, Teplice“, nic více se do našeho sektoru nedoneslo. Největším zklamáním byl Sektor 15, který celý zápas proseděl. Po vizuální stránce tento mač nic nepřinesl. Na naší straně jen malý dým krátce před závěrečným hvizdem.

Po fotbalové stránce jsme si k vypíchnutí tentokráte vybrali tři body:

1) Sudí Královec – poté, co celý týden prospěchářsky kryl svini u koryta Berbra, si zřejmě potřeboval zlepšit karmu a tak zcela otevřeně připískával Teplickým, kteří jinak patří spíše mezi kritiky současného vedení českého fotbalu.

2) Elvis Bratanović – po úchvatném závěru loňského ročníku v našem dresu pro něj měla asi většina přítomných Bohemáků slabost. Za včerejší simulaci na lajně, kdy se několik minut svíjel bolestí a následně po přihrávce do brejku vyskočil jak čertík z krabičky a upaloval na bránu, by si zasloužil proplesknout a vymáchat v nedaleké Bystřici. Uznání patří našim borcům za to, že mu na to neskočili a nezahráli míč do autu!

3) Zdeněk Zlámal – stejně jako při zápase na Dukle i v Teplicích jeho chování vyvolalo zřejmě největší euforii. Prakticky celou dobu ho kotel vyzýval ke gólu a v závěru utkání i k přesunu do útoku. Když nakonec skutečně vyrazil do protihráčova vápna, byli všichni klokani na nohou. Branku nedal, ale aspoň potěšil fanoušky. Díky, Bobby!

Po závěrečném hvizdu jsme na chvilku zdržení v sektoru, vše však probíhá bez emocí. Díky akceschopnosti ČD má osobák do Ústí zpoždění, tudíž nemá cenu hnát, jelikož bychom spoj do Prahy stejně nestihli. Usedáme tak v areálu opuštěné tržnice, kde kolem nás po chvíli začínají kroužit policejní vozy. Nakonec jeden staví a místní strážník se s námi dává do řeči. Ptá se, jak dopadl fotbal a následně se nám svěřuje, že ho baví více hokej. :D Informace, že budeme ještě hodinu ve městě, poněvadž nestíháme spoj z Ústí, ho nijak nevzrušuje a za chvíli už jsme zcela bez dozoru. Přesouváme se k vlakové stanici, kde se kolem nás snad pětkrát prochází místní omladina a obšťastňuje nás monotonním skandování již ohraného „Teplice, Teplice“. Tyto pubertální výjevy nás nechávají zcela v klidu, což hochy lehce frustruje. Zřejmě by se rádi předvedli před svými uhrovitými kamarádkami. Před devátou nastupujeme do vlaku a jedeme přímo až do Prahy. Cesta probíhá v klidu, většina dospává páteční večer.

Nedá se říct, že by to byl špatný výjezd. Určitě si rádi na pár věcí zavzpomínáme. Bohužel to však nebude výsledek. Klokanům se stále nedaří vyhrát a situace už začíná být krizová. Čtyři body po šesti kolech je prostě málo a vůbec si nejsem jistý, zda se tato situace po sedmém kolem změní. Do Ďolíčku totiž v neděli (od 15:00!) přijede mistrovská Plzeň. Tu jsme sice loni porazili, to se však hrálo za jiných okolností… Nemá cenu však věšet hlavu. Přeci jsme s Bohemkou vždy a všude, a tudíž i za týden doma proti Plzni!

Každej víkend na Bohemku a nikdy nemám dost!