V rámci posledního letošního výjezdu zavítaly naše kroky do hlavního města českého automobilismu. Proti našláplé Boleslavi asi nikdo neočekával body, a proto nám nečekaná remíza udělala velkou radost. Cesta za ní však byla dlouhá… V půl šesté se scházíme na našem obvyklém místě. Poněkud nezvykle na nás působí pozdní čas i všudypřítomná tma – důsledky toho, že zápas začínal až ve čtvrt na devět. Ze stejného důvodu navíc musíme volit dopravu auty, což nás mrzí, jelikož vlakové zájezdy do Bolky mají vždy něco do sebe. Přestože nejsme úplně v kondici (kocoviny, rýmičky apod.) schází se nás letos nejvyšší počet a nakonec tak vyrážíme čtyřmi auty (což je zřejmě i důvod toho, proč to většina z nás přes veškeré potíže hecla). Cesta probíhá v klidu, dáváme jedno krátké zastavení s fotografickou vložkou na pumpě a poté už míříme přímo do Boleslavi. Chvilku hledáme parkovací místo, ale nakonec se všichni rovnáme prakticky vedle sebe na sídlišti v blízkosti stadionu.

Jako vždy při tomto výjezdu navštěvujeme před zápasem místní sportbar, který si pro nás přichystal velmi originální výzdobu toalet. V podniku se nakonec schází přes sto klokanů a tak je o zábavu postaráno. Půl hodiny před výkopem pak míříme na stadion, kupujeme vstupenku (100,-) a procházíme skrze kontrolu. Místní, tradičně dementní, ochranka se tentokrát chová korektně. Důvodem je zřejmě bezprostřední přítomnost PČR (robokopů) přímo na stadionu. Stavíme se do fronty u stánku, pořizujeme občerstvení (alko pivo!), někteří zde i panákují rumy – další překvapení, jež si na nás letos Boleslavští přichystali. Tentokrát příjemné! Následně se již přesouváme do kotle, který v úrovni hlav svítí čistě zelenobílou. Naše kulichová výzva zafungovala a tak vypadáme opticky opravdu velmi dobře a jednotně (přinejmenším část).

V úvodu utkání se nám nedaří vyhlásit sestavu domácích po našem. Domácí hlasatel se na nás zřejmě připravil a četl ji tak rychle, že v základu nastoupili tak maximálně tři až čtyři čůráci. To bylo však naše poslední zaváhání. Od té doby už náš sektor (čítající okolo 250 hlav) fandil doslova z plných plic. Nechyběly několikaminutové chorály Gól klokan gól, nový song á la Celtic a ještě novější „Moonlight Shadow“, který se osvědčil na florbale a včera doslova strhl celý kotel. Je to prostě pecka, u níž se dá vyblbnout. Všichni, kdo dlouhá léta volají po zelenobílé skákačce navíc dostali předvánoční dárek, jelikož se Kolíkovi dařilo vyhecovat kotel ke skákání, ať už spontánnímu, za ramena či zády ke hře. Paráda!

Za naše výkony jsme byli údajně oceněni i mediálními mrdkami v televizi. Ještě aby ne, když jsme si proti bezmocnému kotlíku modrobílých udělali domácí atmosféru. Vliv na naše emoce měl samozřejmě i slibný výsledek a stupidní rozhodnutí rozhodčích. Po zápase děkujeme hráčům za bojovný výkon. Škoda jen, že hráči opět neukázali žádnou euforii a snahu oslavit nečekaný bod s fanoušky. Mám dojem, že je pro ně v poslední době děkovačka jen rutina, což opět dosvědčil Lukáš Pauschek, jenž se opět sebral dřív než všichni ostatní a odkráčel do kabin…

Po vizuální stránce se prezentujeme mávačkami (opět příjemné překvapení, ačkoliv jich bylo povoleno jen deset), ve vedlejším prázdném sektoru roztahujeme choreo a po vstřelené brance Jiráska byl odpálen jeden bengál. Fanoušci domácích si nic nepřipravili. Celková návštěva činila 1846 diváků – opravdu bída na tým, který hrál o druhé místo v tabulce!

Na plotě visí vlajky: Buchta gang, Bohemians Prague, Berserk, U.R.E., Fanatics from Lety, Chomutov, GOG, Greenhorns a Baroví Povaleči.

Šmouhou na dobré pozápasové náladě je jen menší konflikt před stadionem. Důvody jsou klasické, k ničemu velkému to však nevede a všichni se nakonec rozchází ke svým autům a míří domů. Na tomto místě je nutné všechny fanoušky Bohemky varovat. V poslední době má mladá generace našich sešívaných sousedů asi svých starostí málo a neváhá si za zajímavými suvenýry vyrazit mimo Prahu či pronásledovat desítky kilometrů vozy se zelenobílými proprietami v kufru. Něco podobného se odehrálo i včera, vlajka naštěstí byla uhájena. Všichni se proto mějte na pozoru! Neradi bychom viděli naše šály a vlajky v cizích rukou na cizích plotech.

V půlce sezóny máme třináct bodů. Není to taková mizérie jako před čtyřmi koly, stále jsme však na sestupové pozici. Příští týden přijede do Ďolíčku k předehrávce Jablonec, s nímž jsme v srpnu sehráli vyrovnané utkání. Nebylo by proto od věci urvat nějaké body, ideálně tři, a vystrčit tak hlavu ze sestupových vod. Bude však třeba, aby si hráči zamakali a my je v tom výrazně podpořili! A proto všichni do Vršovic se zase jednou (tento rok naposledy) pokochat! P.s.: utkání bude spojeno s tradiční akcí Vánoce s klokanem. Na místě bude přítomen i náš stánek s boxem pro vaše příspěvky do sbírky pro dětskou onkologii v Motole. Probuďte prosím v sobě vánoční atmosféru a přispějte nám, ať můžeme nemocným dětem udělat radost. Předem děkujeme!