Po výsledkově a celkem i výkonnostně dobrém utkání proti Příbrami byla šance importu bodů z Pod Lízátek více než reálná. Domácí jistě povzbudila výhra v Uherském Hradišti, nás zase výhra s Příbramí, ale hned po těchto zápasech myšlenky směřovaly k nedělnímu vzájemnému zápasu. Oba tábory braly zápas „o šest bodů“ s konkurentem ze spodu tabulky jako klíčový, kdy hlavním cílem (zejména pro nás) určitě bylo neprohrát. Jak to dopadlo, víte sami… Ale teď již několik řádků k samotnému výjezdu.

Na asi nejdůležitější výjezd jara probíhá na našich fb stránkách mobilizace a propagace po celý týden. Klid na Hlaváku kolem půl dvanácté však na první pohled nenasvědčuje tomu, že máme před sebou tak důležitý zápas. Nečekali jsme na srazu nějaký zázrak v počtu kolem třeba 200 klokanů, ale byly jsme přesvědčeni, že alespoň to kilo dorazí. No nic, kupujeme dostatek zásob na cestu (tentokrát dáváme přednost kvalitě před kvantitou :), lístky a jde se pomalu na nástupiště. PČR nás navádí do vyhrazených vagonů a jazda může začít. Pomalý rozjezd za přítomnosti kontrolorů z ČD střídá celkem divoká jízda, za Lysou nad Labem padá Morgan, o dvě zastávky dál i Jameson. Ladíme hlasivky a polepujeme vše v nejbližším okolí našeho kupé kromě strážců „zákona“, kterým však pobyt v těsném sousedství našeho kupé překvapivě nevadí. Po čas celé cesty konstantně přistoupí vždy několik klokanů, což vidíme velmi rádi a náš počet ve vlaku se nakonec zastaví na číslovce kolem 80ti osob.

Příjezd do Hradce se nese ve znamení zpěvu. Jeden z nás, notně posilněn variací nápojů z vlaku, při výstupu zkoumá z dostatečné blízkosti rozměr mezery mezi nástupištěm a vlakem. Po jeho intermezzu s podvozkem vlaku se úspěšně dostává zpět na nástupiště a můžeme pokračovat směr stadion. Volbu pěšího přesunu na stadion vítáme, jelikož je to pro některé z nás příležitost, jak přijít alespoň částečně k některým smyslům. Část „výpravy“ se trhá a vyráží po své vlastní ose. Naše skupina po cestě nenaráží na žádné fanoušky domácích, vlastně nenaráží vůbec na nikoho, nedělní Hradec je město duchů.

Na stadion docházíme zhruba hodinu před výkopem. Věšíme flagy, občerstvujeme se a pomalu sledujeme plnící se stadion i náš sektor. Celkem pozitivní nálada z cesty se mísí se smíšenými pocity, jaký výkon předvedou klokani na hřišti. V hledišti je náš výkon ze začátku celkem dobrý. Velká pochvala pro všechny za zapojování rukou, které je v první třetině utkání opravdu enormní i u jiných chorálů, než je běžné na domácích zápasech. Opticky to vždycky vypadá dobře. Celý první poločas fandíme v kuse, dobře si vede Horto i Gól-klokan-gól. Naopak menší výtka ke „Křičíme z plných plic“, které jede snad 15x za poločas, což je fakt už příliš. Vůbec variace chorálů a pokřiků v tomto zápase značně pokulhávala… Škoda také menšího zapojení megafonu, když už si na něj lidi zvykli, tak proč ho nepoužívat, opět se stávalo jako v minulosti, že část kotle řve něco jiného než druhá, nebo se „zpožděním“. Bohužel, postupem času se do supportu zapojuje opravdu jen „jádro“ lidí uprostřed. Když se jdu v 75. minutě občerstvit, je opravdu znát, že fandí pouze hrubá polovina sektoru, na což má vliv i „výkon“ našich hráčů. Celkově však byl náš počet velmi dobrý, 250 hlav je na naše poslední výjezdová čísla slušný počin – jen tak dál!! Sektor tentokrát ověšen vlajkami: Buchta Genk, Tornado Boys, Fanatics from Lety, Bohemians Prague, Berserk, Greenhorns, Voznice, Bohemians Chomutov, Jičín, Baroví Povaleči, Commandos of Trutnov, U. R. E., Gang of Greens a Vládci Vršovic.

Dění na hřišti není ze začátku ze strany zelenobílých zlé. Klokani jsou aktivnější, zakončení Rady po rohu z 11. minuty letí nad branku. Zlomový moment přichází v 28. minutě. Jarolím je faulován Rolkem ve vápně a rozhodčí Kocourek nařizuje penaltu. K té se staví Pepa Jindřišek a…přestřeluje. Třetí penalta v řadě zůstává neproměněná. Jednoznačně zlomový okamžik utkání. Ve druhém poločase se do tří šancí dostává domácí Vaněček. V první střílí nad branku, ve druhé trefuje tyč. Po těchto varováních přichází 64. minuta, centr domácího Štípka z pravé strany a Vaněček, sám mezi našimi stopery, posílá míč hlavou k bližší tyči Zlámalovi svatyně. Další dvě šance domácích pochytá Zlámal, který potvrzuje svoji kvalitu. Z naší strany stojí za zmínku průnik Barťase z 75. minuty, po němž se ke střele z rohu malého vápna dostává Bratanovič, bohužel je jeho střela zblokována na roh. O pár minut později po Radově standartce sklepává Gajič na Jinřiška, jeho přízemní střela levačkou letí vedle. Velmi dobrý výkon pak předvedl střídající Kalina, který rozhýbal hru na levé straně, a jeho kombinační průniky po lajně byly hrozbou pro hradeckou obranu. Doufáme, že příště dostane šanci od začátku zápasu! Bohužel žádné větší zakončení ohrožující domácí branku již do konce zápasu nepřichází a klokani tak prohrávají v Hradci 1-0. Nutno podotknout, že rozhodčí Koucourek ukázal i lepší část svého rozhodcovského já a jeho výkon Bohemku body tentokrát opravdu nestál.

Celková návštěva 3200 diváků se zdála mírně nadhodnocená, možná je to ale tím, že na tribunách Všesportovního stadionu v Mechově zdání klame a díky svému specifickému stylu tady návštěva jaksi „zapadne“. Domácí se prezentují ze začátku slabším supportem, slyšet jsou víceméně až po vstřelené brance. Přesto jsou slyšet zejména pokřiky, než opravdové fanatické chorály. Na začátku vytahují docela povedené choreo a na konci odpalují nějaké hirošimy. Samozřejmě si s mechovákama vyjadřujeme na dálku sympatie, které vůči sobě chováme.

Během zápasu jsou spáleny nějaké ty kořisti našich zlobivců, které získali před zápasem. Na konci zápasu jsou i z naší strany odpáleny nějaké ty dýmy a stroboskopy, což nenechává chladnými místní „sypače“ a po závěrečném hvizdu tak probíhá úplně zbytečný spor se security. Ta mimo tradičních pěstí a kopanců vytahuje tentokrát i pepřák, odpovědí jí jsou létající sedačky a piva, a začíná chaos a celkem slušná mela. Chvilku inkasuje security, poté však díky své výhodě (jdou shora sektoru) většinu z nás zatlačují a s pomocí želv jsme vytlačeni a někteří bohužel i zadrženi. Nutno říci, že si chlapci za dozoru kosmonautů honí svoje ega, dokopávají v přesile a dokonce zahazují některým i mobilní telefony.

Po nečekaném zdržení nás zpátky na nádraží již veze přistavený bus. Občerstvujeme se a po téměř hodinovém čekání na vlak mizíme z Mechova. Během cesty zpět to většina zalomí a sní o nějakých těch bodech – o to horší je vždy probuzení a vystřízlivění. Příští zápas s Duklou je kritický. Tři body jsou potřeba jako sůl, navázat na poslední domácí výhru je v současné době nesmírně důležité, navíc nás čeká reprezentační pauza a po ní nevyzpytatelné derby s SKS. Přijďte v neděli podpořit klokany a dotlačit je za třemi body v derby s Duklou. A abychom končili trochu optimisticky, tak již teď můžeme prozradit, že na zápas s Duklou chystáme pro vás jedno překvapení…. :)

Fotogalerie z výjezdu ZDE!