V průběhu týdne probíhá velká mobilizace na vždy velmi lákavý výjezd na Bazaly. Do příprav s organizací se zapojuje více lidí než obvykle. Vyjednávají se co nejvýhodnější podmínky pro naše fanoušky, ať už co se výkopu utkání týče nebo dopravy na samotný zápas. Očekávání všech aktivních, co se více jak týden snažili, jsou veliká, proto je obrovským zklamáním náš celkový počet na srazu. Tam se schází pouze 111 věrných a vlastně skoro pořád ty stejné tváře.

Po nakoupení zásob se přesouváme na peron, kde už jsou připraveny 2 vagóny jen pro nás. Cesta probíhá v klasickém duchu – „víno, ženy, zpěv“. Prodávají se také samolepky, o které je i nadále velký zájem, což nás pochopitelně moc těší. Cesta celkem rychle utíká a kolem druhé hodiny jsme na místě. Na Svinově už jsou pro nás připraveny 3 autobusy s velmi početnou „ochrankou“, jakou by nám mohl závidět i sám prezident. Jediným rozdílem je to, že my o ni nestojíme.

Na stadion dorážíme půl hodiny před zápasem. Jelikož skoro všichni z vlakového výjezdu už mají lístek v podobě pásky na ruce koupený, kontrola u vstupu celkem rychle odsýpá. Nutno podotknout, bez sebemenší známky buzerace ze strany security. Věšíme vlajky (Ďolíček forever, Berserk, Yacht Club, DFB, Greenhorns, Vládci Vršovic, Buchta Genk, Girls of Bohemians, Bastards Crew Prague a novou vlajku Sector Cerveza), trénujeme hlasivky a čekáme na zápas. U stánku s občerstvením se tvoří fronta jako na banány v době totality. Není se čemu divit, obsluhuje ho totiž pouze jedna žena. Ta na dotaz, proč je ve stánku sama, když se očekává větší množství fanoušků hostí, odpovídá, že jí bylo nahlášeno 50 fans… V nabídce je pouze pivo nebo kofola, a tak je pro všechny hladovějící klokany záchranou vedoucí stánku z hlavní tribuny, který postupně do našeho sektoru donáší klobásy. Chuťově velmi dobrá, cena 55kč je mírně přemrštěná.

Vlakovou posádku doplňují ještě necelé tři desítky fanoušků cestujících po vlastní ose, a tak se nás v sektoru schází 139 kusů. To, co pak mohl pravidelný výjezďák sledovat na hřišti, neviděl a možná už ani dlouhé roky neuvidí. Po 25 minutách vedeme venku 3:0 !!! Euforie je neskutečná. Po třetím gólu odpalujeme pyro, fandění v tu dobu se slovy snad ani nedá popsat. Nic na tom nemění ani za 10 minut inkasovaná branka v naší síti. Do kabin se tedy odchází za stavu 3:1 v náš prospěch. My naše borce vytleskáváme, domácí vypískávají.

V průběhu prvního poločasu ještě ultras roztahují choreo v podobě nápisu: „Jak se do lesa Baník, tak se z lesa pyčo“. Jak se později ukázalo, s tímto nápisem přišli již dříve fans Baníku. Ultras Bohemians se na svých fb stránkách za svoji chybu, že si to neověřili, poté omluvili.

O poločase na protest proti stavu utkání a pravděpodobně i celkovému fungování klubu opouští jednotně domácí příznivci svůj kotel a přesunují se na hlavní tribunu. Zde naprosto výmluvně roztahují jedinou ze svých vlajek: My jsme Baník.

V druhé půli se už na hřišti až na pár šancí nic moc neděje. Baník se marně snaží se zápasem něco udělat, naši kluci bezpečně kontrolují vedení.  Stále celkem dobře fandíme, i když by to určitě mohlo být o ještě něco více fanatičtější. Se závěrečným hvizdem odpalujeme větší množství pyrotechniky, škoda jen, že za denního světla to tak nevynikne.

Radost v tu chvíli je obrovská. Přeci jen se jedná o naše první body z venku, nutno říct, že naprosto zasloužené. Hráči stejně jako po domácím zápase se Znojmem přicházejí co nejblíže kotli (doufejme, že se to pomalu stává tradicí) a užívají si společně s námi děkovačku, která trvá poměrně dlouho a už jen kvůli ní stálo za to na Bazaly vyrazit. Mezi hráče od fanoušků letí ze sektoru šály jako poděkování za předvedený výkon, celkem vtipně pak vypadá, když někteří hráči po skončení děkovačky je házejí fanouškům nazpět. Když už šála letí potřetí, konečně pochopí, že si je smějí ponechat jako suvenýr. Ještě vyvoláváme jméno Jožky Webera, který nám na dálku zatleská a my můžeme pomalu opustit stadion. Před ním jsou již opět přistaveny autobusy, které nás zavážejí zpět na Svinov. Zde se občerstvujeme, nasedáme do vlaku a s dobrým pocitem opouštíme Ostravu. O menší vzrušení v našich řadách se v Hranicích na Moravě postará asi 5 výrostků Baníku, ale nejedná se o nic, co by stálo za větší vyprávění. Cestu zpět tráví každý po svém, před desátou hodinou večerní jsme v Praze.

Něco k fans Baníku. V kotli se podle našeho odhadu schází cca 200 chacharů. Kvalitně ověšený sektor se snaží fandit, ale po 25 minutách, kdy už je prakticky po zápase, ztrácejí chuť a jejich support je neslaný nemastný. Přesunem na hlavní tribunu se takřka nic nemění, v supportu jsme domácím minimálně vyrovnaným soupeřem. Je jen naše chyba, že nás nevyjelo více, mohli jsme si udělat na Bazalech téměř domácí prostředí. Tentokrát všechny okolnosti hrály v náš prospěch, o to víc to mrzí …

Pár slov závěrem:

Již celkem smutnou tradicí se stává, že v reportech z výjezdů sami sebe káráme za slabý počet. Tentokrát nás sice vyjelo více než do Brna nebo Liberce, ale přesto by si zápas na Bazalech zasloužil z naší strany vyšší počet. Podmínky jsme pro to měly ideální. Ti, co pravidelně jezdí na výjezdy na Moravu/Slezsko jistě potvrdí, že se jedná o ty nejlepší výjezdy. Ostatní, kteří dali v sobotu přednost pohodlí domova, si můžou drbat hlavu. Přišli o skvělý zážitek. Snad si to příště rozmyslí a dají přednost fotbalu.