Po nedávno ukončeném bojkotu ostravských fans jsme měli jako první větší fanouškovský tábor příležitost se vydat na Bazaly. Tento výjezd bývá vždy jeden z lepších a proto i očekávání byla vysoká. Domů jsme se však, na rozdíl od loňské sezóny, v příliš velké euforii nevraceli…

Cestu do Ostravy jsme plánovali již dlouho dopředu. Shodou okolností navíc na sobotu vyšla akce ČD, díky níž vyšel jeden celodenní lístek na pouhých 130 korun. I přesto se nás na nádraží sešel více méně standardní počet, cca 70 lidí. Evidentně nejsme aktuálně schopní větší počet na Moravu / do Slezska sestavit ani při tak výhodných podmínkách jako jsou sobota, atraktivní soupeř a minimální náklady…škoda!

Cesta probíhá jako vždy. První láhev padá mezi Libní a Kolínem, druhá se nedočká Pardubic a než vůbec přejedeme česko – moravskou hranici, nemáme co pít… O to více, však začínáme fanatizovat. Kdybychom uměli takovou atmosféru vyprodukovat každý zápas na stadionu, patřili bychom na vrchol nejen české fanouškovské scény. :) Policejní doprovod je sice početný, po celý den se však chová poměrně korektně a chvílemi je s některými strážníky i sranda. I o cigarety se kluci podělili.

Přesun na stadion probíhá přistavenými busy. Pochod byl kvůli ostravskému maratonu zakázán. Před vchodem musíme absolvovat šacovačky, kontroly dokladů, ale až na pár výjimek se dostáváme na ochozy ještě před úvodním hvizdem. Vyvěšujeme vlajky a rozehříváme hlasivky. V sektoru se nakonec sešlo asi 130, tedy klasický počet při vzdálenějších výjezdech.

Co se týče herní stránky, všichni jsme byli zmlsaní výkonem proti Slávii a počítali s body. A první poločas opravdu malé derby připomínal, avšak za kratší konec tentokrát tahali klokani a tempo hry diktovali domácí. Jen díky několika Švengrovým zákrokům se odcházelo do kabin za bezbrankového stavu. Druhá půle byla už o poznání vyrovnanější, Bohemka si také dokázala vytvořit několik šancí, žádnou však nedokázala využít (chtělo by to vystřelit, ne si jen alibisticky přihrávat) a to ani za situace, kdy domácí Sukup dostal v 82. minutě druhou žlutou, mazal do sprch a Baník dohrával v deseti. V nastaveném čase, když už asi většina z přítomných 4505 diváků očekávala dělbu bodů, přišel šok. Ostravští zužitkovali nacvičený signál a Stronati poslal modrobílé do vedení. Hlavní sudí následně zápas ukončil a Bohemka tak neprodloužila sérii venkovních vítězství a poprvé v této ligové sezóně nevstřelila branku.

Výkon fanoušků byl o poznání lepší. Fandili jsme aktivně a vytrvale, roztáhli jeden nápis a v závěru odpálili jednu dýmovnici. Domácí poměrně slušně zaplnili stadion, jejich počet v kotli byl však (minimálně pro mě) překvapením. Čekal jsem více. Kotel Chacharů se prezentoval dvěma nápisy – vzkazem kamarádovi a reakcí na blížící se výročí „Mnichova“. Support odpovídal jejich nižšímu počtu, ale když se zapojil i zbytek stadionu, tak to znělo velmi dobře.

Cesta zpět odpovídala naší náladě – únavě a mírné rozladěnosti. Jediným zpestřením tak bylo divadelní představení modrobílé mládeže v Hranicích na Moravě, menší incident v našich řadách a samozřejmě samotný návrat do Prahy, kde jsme neustále naráželi na skupinky rudých i sešívaných po derby pražských S.

Co říct na závěr? Výkon hráčů nebyl dobrý. Na druhou stranu asi nikdo nemohl očekávat, že budeme ze dne na den hrát stabilně jako proti Slavii. Pořád jsme manšaft, který by měl v první řadě myslet na záchranu prvoligové příslušnosti a až potom snít o pohárech. Proto buďme rádi, že máme po devíti kolech 13 bodů! Zároveň však nesmíme dopustit, aby se opakoval scénář ze sezóny 2011/2012, kdy jsme se po skvělém úvodu sezóny propadli až na dno tabulky a nakonec sestoupili. Vrátit se na správnou cestu budeme mít příležitost již příští kolo. V Ďolíčku totiž přivítáme České Budějovice, kterým se letos zatím příliš nedaří a navíc jsme je letos už jednou doma porazili (v poháru České pošty jsme zvítězili 2-0). Proto dorazte podpořit naše borce. Tři body by se moc hodily, protože každý další bod už by potom byl v podzimní části jenom bonus!