Na nedělní vršovické derby jsme se všichni velice těšili. Střet s rivalem z Edenu bývá vždy vypjatý a to jak na hřišti, tak v hledišti. Utkání navíc předcházely několikadenní spekulace senzacechtivých médií, různá bezpečnostní opatření a vzájemné hecovačky internetových chuligánů. Dal se tudíž očekávat velmi zajímavý a vypjatý zápas.

Na stadion vyrážíme před sedmou hodinou. Na ulicích v okolí stadionu už panuje čilý zelenobílý ruch. Všude spousta ACABů a co hůře davy (klokaních) zájemců o nějaký ten volný lístek. Opravdu smutný pohled, ale máme, co si zasloužíme. Poté, co jsme měli prodej vstupenek čtrnáct dní jen sami pro sebe, se najednou všichni rozpomněli na Bohemku a začali shánět vstupenky. Facku každému, kvůli komu se po náměstíčku procházelo nějaké pako v sešívaném dresu! Kromě 250 míst tak Slávisté obsadili ještě půlku sektoru A1. Celkem jich bylo okolo sedmi set.

Po příchodu do Ďolíčku věšíme vlajky. Za normálních okolností jich bývá i tak dost, ale tentokrát je prostor na plotě ještě plnější, vzhledem k různým transparentům – proti šmejdům z Blesku, proti Peltovi, proti Slávii…zkrátka každý podle svého gusta. :) Kotel hostí se začal plnit zhruba tři čtvrtě hodiny před úvodním hvizdem. Zhruba ve stejné době proto začíná vzájemné hecování, včetně jedné spálené slávistické šály.

Na hřiště náš tým nastupuje bez své největší opory, brankáře Berkovce. Za Martina zaskočil Havroš a nutno podotknout, že si nevedl špatně. Gól nebyl jeho chyba a po zbytek zápasu předváděl dobrý výkon. Otázkou je, jak by si vedl proti silnějšímu soupeři. S úvodním hvizdem vytahujeme první choreo – Hra o trůn Vršovic. Fandění je zpočátku poměrně slušné, ačkoliv si myslím, že umíme ještě lépe. Na hřišti má mírnou převahu Slavia. Bohužel, ji v 16. minutě dokázala zužitkovat. Necid po přihrávce Vošáhlíka zůstal nekrytý před bránou a zakončení mu nedělalo problém. Bohemka poté dokázala srovnat krok, ale do poločasu už se nic nestalo.

Větší zábava se odehrávala na tribunách. Nejprve proběhla menší fackovačka na hlavní tribuně, překvapivě ne mezi červenobílými a zelenobílými, ale mezi Bohemáky a sekuritkou, která celý incident vyprovokovala. Na chvíli byl dokonce zápas přerušen. Dalším zpestřením byl samozřejmě support obou fanouškovských táborů. Nám se dařilo hlavně zkraje, po inkasované brance nadšení opadlo. Slávisté aktivně fandili, komunikovali se zbytkem svých souputníků na hlavní tribuně a v závěrů poločasu vytáhli choreo „Sešívaní“.

Druhá půle po fotbalové stránce nic pořádného nepřinesla. Výkon obou mužstev byl stále zoufalý a gól už žádný nepadl. Náš kotel po přestávce vytahuje celosektorovu plachtu „1905“ s vyobrazením Jokera a následně ještě transparent namířený proti mediálnímu odpadu – „Vyfoť si svého reportéra“. V závěru utkání se pak oba kotle prezentují pyrotechnikou. Slávisté zhruba šesti ohni, my několika bengály, menšími dýmy a také ohni. Pěkný efekt!

Po závěrečném hvizdu Sešívaní oslavují, na naší straně probíhá jen vlažná děkovačka. Mnoho fandů se rovnou otáčí a odchází. Nutno podotknout, že oprávněně. Takto se opravdu za záchranu, za Bohemku a navíc před televizí nebojuje! Většině hráčů to asi nedochází, vzhledem k tomu, že vydrží v klubu sezónu dvě, ale fanoušci už jsou velmi frustrovaní neustálým pendlováním mezi první a druhou ligou. Jejich počet neustále ubývá a toto je určitě jedna z příčin! Vedení klubu by proto mělo vyvodit patřičné kroky, jak vůči sobě, tak vůči kabině.

Zelenobílý fanoušek není náročný, nechce moderní arénu, nepotřebuje zvučná jména, ani nepožaduje pravidelnou účast v evropských pohárech. Jediné, co chceme, jsou oddaní srdcaři hrající v Ďolíčku, kteří budou bojovat za klub, budou si vážit podpory tribun a budou hrát aspoň tak, abychom se my nemuseli každý rok strachovat o prvoligovou příslušnost. Občasné vítězství nad Spartou či Slavií by pak bylo už jenom třešničkou na dortu. :-)

Co dodat na závěr? Fotbal to nebyl pěkný, fandit umíme také o dost lépe. Bohužel k tomu v situaci, kdy se neustále opakují špatné výkony, schází motivace. Snad se nám to podaří napravit příští týden v Boleslavi. Nehleďte na tabulku, nepočítejte body a přijeďte podpořit naše borce! Šance tu pořád je, a pokud chceme po hráčích, aby bojovali do poslední chvíle, musíme se tak chovat i my!