Na cestě za prvními třemi domácími body nás tentokráte čekal soupeř, který je nám „de facto“ sousedem. Poslední domácí zápas se Slavií mají všichni klokani jistě v živé paměti, jelikož Slavii jsme přivítali ke konci minulé sezony (konkrétně v 26. kole), kdy zápas lépe zvládli hosté a slavili cennou výhru, bez níž by se zřejmě Slavia nezachránila. Ale zpět do přítomnosti.

Před zápasem (jak je již nezlomnou tradicí) ctíme heslo, které se vyskytuje na jedné ze samolepek ve čtvrté sérii – tudíž se s velkým předstihem scházíme v jedné z náleven a přípravu na derby rozhodně nezanedbáváme. Ďolíček se plní pomalu, ale jistě. Ve vzduchu je cítit napětí a zároveň očekávání. Doma se nám letos výsledkově nedaří, nicméně venku je to z naší strany doslova krasojízda. V součtu všech okolností už to prostě chce získat 3 body doma a derby je k tomu příležitost jak vyšitá.

Před začátkem probíhá slavnostní přivítání klokanů, kteří absolvovali tour po Austrálii ve stopách fotbalistů AFK Vršovice z roku 1927 – vítejte doma! Dále probíhá vyjádření podpory pro zachování Ďolíčku a zároveň podpora Desítky pro domácí ze strany osobností Ivana Trojana s Vladimírem Šmicerem. Nástup hráčů se nese také v duchu podpory našeho svatostánku, což vlastně znamená podporu jediné racionální myšlenky, jenž je vyjádřena nápisem – DVA KLUBY DVA STADIONY – který společně drží hráči obou klubů během nástupu.

Na začátku utkání vytahujeme se slávisty „společné“ choreo – v našem kotli zelenobílý nápis „DVA KLUBY“, v sektoru hostí červený nápis „DVA STADIONY“. Tímto i sešívaným děkujeme za podporu!

Support od začátku na skvělé úrovni, čemuž přidává určitě i hladový a bojovný výkon našich borců na hřišti. V prvních deseti minutách stíháme na vysoké úrovni „horto“, „gól-klokan-gól“ i opakovačku s hlavní tribunou – a to jak klasickou verzi „ZELENÁ-BÍLÁ“, tak i v týdnu avizovanou modifikaci na aktuální dění „ĎOLÍČEK-NEDÁME“. Opakovačka se daří po celý zápas, velká pochvala hlavní tribuně. Jinak je support poměrně jednolitý, bez výraznějších hluchých míst a po celý zápas se ochozy supportem i děním na hřišti baví.

Na hřišti vládnou klokani a šancí je nespočet. 4. minuta střela Šírla zpoza vápna, 8. minuta únik Bratanoviče přes Bílka a následná polostřela/polocentr, 15. minuta Radův přímák zblokovaný nad branku. Ve 23. minutěvyráží Šírlův centr gólman Hrubeš jen k Mosquerovi, který v hranice penalty přestřeluje branku hostí. A to je pouze výčet prvních 25 minut. V jediné šanci hostí hlavičkoval Škoda mimo. V závěru poločasu přišla největší šance. Rada nachází křižným pasem Moravce na pravé straně. Ten si vyměňuje míč s Bratanovičem a sám před Hrubešem obstřeluje gólmana hostí, nicméně kapitán Slavie Latka vykopává míč směřující do branka v posledníchvíli pryč. V nastavení ještě pěkně střílí zpoza vápna Rada, ale Hrubeš jeho střelu vyrazil.

Na začátku druhé půle je vytažena plachta s hlavní branou a nápisem „ĎOLÍČEK NEDÁME“, doplněna nápisem „NEBUDEM VOLIT LENOCHY A LHÁŘE“. Nádherná práce! A klokani na hřišti pokračují v „koncertu“.Ve 48. minutě proniká Mosquera přes Nitrianského a střílí těsně vedle. O minutupozději se míč nádhernou akcí po trase Mikušova pata-Bratanovič-Pauschek dostává opět k Mikušovi, s jehož střelou si Hrubeš poradí. Z následného protiútoku zahrozí i hosté, konkrétně Juhar, ale Švenger včasným vyběhnutím (kterých je pomálu) zneškodňuje tuto příležitost. Další únik Bratanoviče po levé straně a následná střela končí mimo. V 60. minutě Brabcovu rozehrávku posílá Mikuš napravo do křídla na Moravce, jehož centr míří na Mosqueru, který je však faulován a rozhodčí nařizuje penaltu. Tu si bere na triko Pepa Jindřišek a proměňuje. Euforie je obrovská! Konečně míříme za třemi domácími body. Ihned po gólu odpálen bengál a nějaké dýmy. Support jede na 150 % a hráči na hřišti dál útočí. 77. minuta definitivně rozhoduje – Ivan Lietava (toho času 6 minut na hřišti) dostává balon od Bratanoviče (po skvělém pressingu Mosquery) a „z jedničky“ napálí míč do branky. 2:0! Hned vzápětí Pauschek proniká přes Bílka a trefuje tyč. Zbytek utkání klokani kontrolují a korunu tomu nasadí ještě Nitrianský a zasloužená červená karta za jeho excesy a řeči.

Sektor hostí se maximálně zaplnil (250 hlav) a další více či méně aktivní sešívky na hlavní. Jejich support aktivní, ale v porovnání s jarním zápasem v Ďolíčku určitě slabší. Okolo 15. minuty předvádí sektor hostí velmi nápadité choreo „sešívaná epidemie“ doplněný symbolem radioaktivity, který drží nad hlavami několik minut, zatímco pod plachtou si každý obléká bílý „plášť“ a roušku, přičemž ještě odpalují nějaké ty dýmy, díky kterým je utkání na pár vteřin přerušeno. Musím podotknout, že takovýchto přerušení kvůli simulování hráčů a podobně je v zápase nespočet, takže za pyro rozhodně také palec nahoru – PYRO NENÍ ZLOČIN. Opravdu pěkné představení a důkaz toho, že i v takovémto sektoru hostí se dá udělat výborná prezentace.

Skvělý výkon na hřišti i v hledišti! Po děkovačce se Ďolíček pomalu rozchází do bližších i vzdálenějších podniků a spokojenost je opravdu veliká. Doufejme, že tato forma nám vydrží co nejdéle. Další šanci máme již tuto sobotu, kdy nás čeká výjezd na Baník, jejichž fans už nejsou ve válce s vedením, tudíž bojkot nemá smysl. Pojeďte všichni, výjezdy na Moravu a do Slezska patří k tomu nejlepšímu! BOHEMIANS FOREVER!!