Poslední třetinu základní části ligy jsme zahájili s neotřesitelným lídrem tabulky. Na tento tým doma vcelku umíme, ale papírové předpoklady byly neúprosné. Zelenobílí, odolní veškerým formám virů z prošlých netopýrů, však ukázali bojovnost a odhodlání a nad čínskou epidemií zvítězili! Lépe jsme do jarní části sezóny vstoupit ani nemohli. Bravo!

Do bitvy jsme však bez slitování vstoupili i my, fanoušci. Úvodní choreografie vzývala k nulovému slitování nad soupeřem, čehož se naši hráči v první půli poměrně dobře drželi. Prezentaci na motivy Pána prstenů doprovodilo větší množství bílých dýmovnic. Fanoušci na tribuně D mezitím vzdávali hold vládcům Vršovic, za což jim mnohokrát děkujeme. I oni podpořili svoji oslavu našeho vítězství několika dýmy, akorát černými.

Na hřišti se mezitím odehrávala vyrovnaná bitva, přičemž na naší straně překvapili mnozí, dříve zatracovaní hráči. Dobře si vedli i navrátilci z jiných týmů či našeho béčka. Zkrátka kolektivní práce, kterou ocenily i tribuny. Support v natřískaném Ďolíčku (6277 diváků) se dařil, stále však byla patrná pauza a také daň z velkého množství občasných návštěvníků, kteří zkrátka nemají úplně fanatickou duši.

Po vyrovnané první půli přišla naše, zelenobílá chvíle. Ačkoliv se zdálo, že našim borcům docházejí síly, ujali se klokani gólem Honzy Vodháněla vedení, které jim opět vlilo krev do žil. Hosté se sice snažili, párkrát se nebezpečně dostali do šance, za záda Patrika však balón nedostali. Stejně tak i náš tým několikrát zabušil na soupeřovu svatyni, ke změně skóre už však nedošlo.

S přibývajícími minutami samozřejmě gradoval i náš doping, zatímco diváci v sektoru D byli zřejmě duchem nepřítomni. Kromě vytrvalé podpory jsme vytáhli ještě jednu plachtu solidární s obětmi požárů v Austrálii, kterou jsme doplnili zelenobílými balónky a spontánně i vlajkami. V závěrečných minutách dále došlo k samovznícení nahromaděného odpadu v našem kotli.

Největší nervák přichází v 90. minutě, kdy asistent sudího nastavil čtyři minuty – nabyté neustálým poleháváním protihráče v době, kdy si možná ještě myslel, že ho spasí jedna branka, možná i z penalty, když jim sudí od počátku toleroval prohřešky proti pravidlům. Nepovedlo se! Obětavým výkonem klokani dotáhli zápas do konce a zelenobílá euforie doprovázená ohni v kotli mohla vypuknout.

Zaslouženou, mnohaminutovou děkovačku si vysloužili někteří hráči jmenovitě (Honza Vodháněl a Patrik Le Giang), i celý tým jako kolektiv. Opakovačka „navždy věrní“ měla takové grády, že na chvilku vyrazila dech i samotnému spíkrovi! Prostě nádherný večer, za který nezbývá než všem hráčům, trenérovi a celému realizačnímu týmu poděkovat. Tohle je BOHEMKA! Bojovná, oddaná, nealibistická. Ještě jednou DÍKY!

Poděkování si zaslouží i všichni fanoušci, kteří pomáhali s choreografií, nakoupili v trafačce či přispěli do kelímků. Obdobná utkání jsou velmi organizačně a finančně náročná a každá ruka i koruna přijde k dobru! I vám ještě jednou velký dík!

Nyní nás čekají o něco méně nároční soupeři, v našem úsilí však nesmíme polevit. Naopak, udržme si laťku, kterou jsme v úvodu jara nastavili jak na hřišti, tak v hledišti, a posouvejme jí výš. Bude to nezbytné, pokud se chceme posunout výš i v ligové tabulce! Co z toho plyne? Všichni, kurva, do Liberce! Severočeši jsou nabytí obdobným vítězstvím a nám se pod Ještědem dlouhodobě nedaří. Je čas modrobílé vrátit na zem a prolomit naši nelichotivou šňůru! Hoši bojovat!

VLÁDCI VRŠOVIC!