Po nevydařeném výjezdu do Příbrami, kde si zelenobílý národ nepřipouštěl nic jiného než bodový zisk, přichází na řadu soupeř z úplně jiného konce tabulky – Sparta Praha. Velký favorit, souboj prvního s posledním. Očekávání jako při prvním jarním zápase už nejsou taková, nicméně v naší situaci, kdy každý zápas je bojem o přežití, se musíme pokusit porvat o body opravdu s každým. Z fanouškovského hlediska jsou očekávání ovšem úplně jiná. Přeci jen jedná se o derby, vyhecovaný zápas, dlouhé přípravy obou ultras táborů a samozřejmě vyprodaný Ďolíček. To vše dává tušit, že atmosféra zápasu bude výborná. Ale pojďme pěkně popořádku.
V den zápasu se scházíme poměrně brzo v jedné z náleven v blízkosti stadionu. Hlad po fotbale po dlouhé zimní pauze je velký, dvojnásobný pro ty, co chyběli v Příbrami. Činí tak i další velké množství příznivců zelenobílých barev, a tak již dlouho před zápasem žijí Vršovice opět fotbalem.
S úderem sedmé hodiny večerní (zápas od 20:15) se zvedáme a míříme směr stadion. To už po cestě potkáváme i sympatizanty rudých barev, kteří dostali na dnešní zápas 250 lístků z 5% kvóty stadionu, jak je určeno podle regulí FAČR. Určitě každý z nás by byl pro, aby ACS měli stejné nebo aspoň podobné podmínky jako kupříkladu my na Letné, kde nás je v sektoru hostí vždy randál. Fotbal se hraje pro lidi a my bychom tak alespoň mohli férově poměřit síly na tribunách. Takhle se bohužel jedná o dosti nevyrovnaný boj. Stížnosti hostujících fans (nejen těch sparťanských) jsou v tomto případě oprávněné, nicméně současný stav našeho svatostánku větší počet hostů nedovoluje a vy se s tím hold i budoucna budete muset smířit.
Klasický předzápasový rituál v podobě piva a klobásy, Ultras připravují choreo, kotel začíná nabírat na obrátkách a šlágr kola může pomalu vypuknout. Ještě před úvodním hvizdem oba kluby připravili společnou vzpomínku na námi milovaného a nebojím se to říct nejlepšího ředitele a především člověka, který toho pro Bohemku udělal opravdu mnoho. PŘÍBO, MY NIKDY NEZAPOMENEME !!!
Po této krásné vzpomínce nic nebrání tomu, aby zápas mohl začít. V ten moment se v našem kotli vytahuje první choreo, kde si připomínáme, kdo že to ovládl celou zimní Tipsport ligu.
Samotný zápas je od úvodních minut dost bojovný. Mnoho osobních soubojů, tvrdých faulů, přesně tak jak jsme v Ďolíčku zvyklí a co jako fanoušci rádi vidíme. Srdnatý a houževnatý výkon našich borců, kde to vůbec nevypadá tak, že se utkává první tým tabulky s posledním, žene i nás na tribuně k lepšímu výkonu, než je v jiných domácích zápasech zvykem. Fandíme organizovaně, poprvé v letošní sezóně je v Ďolíčku přítomen megafon, který ať si říká kdo chce co chce určitě pomáhá ke sjednocení a lepšímu vyhecování kotelníků, než tomu tak bylo doposud. Paradoxem je, že nejvíce se k tomu tématu ozývají ti, kteří buďto sedí mlčky na tribuně nebo ti, kteří si přijdou do kotle stoupnout, protože je to nejlevnější možnost jak vidět zápas a celou dobu drží hubu. To je další věc, která je nešvarem našeho kotle. Každý si řekne, že na to jaký máme velký počet lidí v sektoru, fandíme slabě. Nicméně je to těžké, když lidi fandit nechtějí a ani na výzvy speakra nereagují. Pořád je bohužel v kotli velké procento těch, pro které je Bohemka jen jednou za 2 týdny pár hodinovým zpestřením života, tím klubem nežijí jako my ostatní aktivně fandící a do kotle jdou jen z důvodu, že je to nejlacinější. Tito lidé by měli zvážit, zda se nepřesunout na okolní tribuny, kde je nebude nikdo otravovat tím, že jim bude před obličejem mávat vlajkou a podobnými nesmysly. Vraťme se ale k zápasu.
Bohužel stalo se to, co jsme si nikdo nepřáli. Sparta se po střele Hušbauera ujímá vedení a sektor hostí a vlastně i hodně lidí na hlavní tribuně propuká v jásot. To, co se pak děje na hlavní tribuně, už v Ďolíčku dlouhé roky k vidění nebylo. Vedoucí gól a přehnaná radost hostujících fans vyprovokuje domácí příznivce a tak dochází na „A čtyřce“ k solidní mele, kterou ukončuje až zasahující policie. Zde bych se rád zastavil a vzpomněl na to, co mě překvapilo a štvalo zároveň: Celozápasová přítomnost ACAB na ochozu hlavní tribuny. Domníval jsem se, že roky kdy pod sektorem stávali kosmonauti jsou dávno pryč a teď už vše záleží na pořadatelské službě. Určitě budu rád za vysvětlení do komentářů, proč tomu tak bylo tento zápas, protože už jsem něco podobného v Ďolíčku dlouho neviděl. Zpět k fotbalu.
Vedoucí gól Sparty náš kotel úplně zmrazí. Kolík se sice snaží hecovat lidi k většímu supportu, bohužel se to příliš nedaří. Situace se mění až při vyrovnání, které zařídil Lietava. V ten moment se stadion otřásá v základech, propukne ďolíčkovská elektrizující atmosféra a hlavně ohromná radost všech přítomných klokanů. Přeci jen vyrovnat proti nejlepšímu celku ligu, kór v naší situaci, to něco znamená a patřičně si to všichni užívají. Do konce poločase se už až na pár pyrotechnických vložek nic neděje, a tak můžeme jít do kabin spokojení s průběžným stavem 1:1.
O poločase se baví každý po svém, prodávají se samolepky Sektoru1905, otevřený ultras stánek zas nabízí nové suvenýry v podobě triček a mikin, dnes velmi aktivní Bohemians Ultras pak chystají na úvod druhé půle další choreo. Přestávka uteče jako voda a s čistým štítem můžeme jít znovu na to.
Jak už jsem zmínil, v úvodu 2.poločasu vytahujeme v kotli dnes již druhé choreo, na kterém klokan drží hlavu sparťana s nápisem „nejlepší sparťan je úplně bez hlavy“ doplněné 5 žlutými ohni. Jednalo se o reakci na podzimní choreo Sparty při vzájemném zápase na Letné, kde sparťané vytahují plachtu s nápisem „nejlepší klokan je s rozsekanou hlavou“. Nutno dodat, že šlo o velice vtipnou reakci a tohle se lidem z ultras velmi povedlo. :)
Další choreo, již třetí tento večer, patří našemu dlouholetému speakrovi Fantomasovi, který odvedl hodně tvrdé práce (ať už šlo o malování choreí, „spíkrování“ nebo x tisíc nacestovaných kilometrů na výjezdech) pro náš milovaný klub a po zásluze si velký dík bezesporu zaslouží. Ještě jednou, DÍKY FANTOMASI.
Na hřišti se toho v druhé půli už příliš mnoho neděje. Kvalitativně lepší soupeř se snaží prosadit přes naší dnes až na pár výjimek pevnou obranu, náš tým se do útoku už příliš nehrne a spíše se snaží dohrát zápas za stavu 1:1. Ovšem jak to tak bývá, za pasivní hru jsme potrestáni druhou brankou v naší síti. Po akci Costy hlavou strhává vedení na stranu Sparty David Lafata, 2:1. Do konce zápasu už je náš tlak takový nemastný neslaný, a tak asi zaslouženě podle obrazu hry odcházíme z dnešního utkání poražení 2:1.
Na konci zápasu ještě přichází na řadu poslední (čtvrté!!!) choreo, pro námi fanoušky velmi oblíbeného klokana a maséra Bohemky Vláďu Hrice, pro kterého byl dnešní zápas výročím 18-ti let, kdy poprvé podepsal smlouvu v Bohemians Praha. Vláďovi za celý tým sektoru přejeme minimálně dalších 18 let v Bohemce.
Pár slov k fans Sparty. Solidně ověšený kotel zaplnili do posledního místečka (250ks). V průběhu zápasu odpálili celkem hodně pyra, support se pravděpodobně odráží na počtu v sektoru (řeč o tom byla už výše, určitě by to vypadalo jinak kdyby bylo víc lupenů pro hosty), do našeho kotle slyšet téměř nebyli, způsobeno zejména polohou sektoru a celkovou akustikou stadionu. Choreo si žádné nepřipravili.
Zápas sice skončil, ale pár zápasů se odehrává ještě mimo stadion, to když se několik starých chuligánů z řad ACS začíná na zastávce Bohemians navážet do přítomných klokanů. Ti si to nenechávají líbit a tak se přímo na silnici před nonstopem Bohemka strhává rvačka, do které přijíždějí blaničtí rytíři z řad PČR a oddělují oba tábory od sebe. Kriminálka je již také přítomná na místě a tito „tajní udavači“ ukazují, kdo že jsou ti hříšníci, co dělají neplechu… Většina ACS to odnáší zadržením, ACAB.
Bohemak: Moc hezky se čte, co jsi napsal, ale nic to neřeší. :) Můj názor je, že na Bohemce se chtě nechtě musí „znovu“utvořit jádro lidí, kteří fandí a ne to být tak rozlítaný! Ideální místo pro fandění je střed tribuny za bránou a střed výšky kotle, tam postavit padesát aktivních lidí, tak je vyhráno. Žabomyší války typu před vlajkou za vlajkou s tím nemůžu, nechme stranou, vytvořme jádro a uvidíme. I kolíkovi se s takovou skupinou bude pracovat líp. Nehledej proč to nejde, ale jak by to šlo.