Další ligovou pauzu jsme se opět rozhodli zkrátit nefotbalovým zážitkem. Po několika návštěvách futsalu či ledových klokanů v minulých letech jsme tentokrát navštívili florbal. Impulzů bylo několik, zejména však aktuálně započatá spolupráce obou Bohemek, ale také výzvy některých hráčů FBŠ, jimž jsme naši účast už delší dobu slibovali. Celá akce navíc vyšla na zápas se Spartou Praha, což byla velká motivace vyrazit v co největším počtu a vydat ze sebe to nejlepší. A nutno říct, že se nám to povedlo!

Před utkáním se scházíme s časovým odstupem, abychom zahnali žízeň a nezávazně pokecali. Před sedmou hodinou pak vyrážíme na smluvený sraz na Palmovce. Zde nás nejprve překvapí přistavený anton a těžkooděnci. Následně se však ukazuje, že cílem jejich aktivity jsou návštěvníci jedné z místních heren. Nás si nikdo nevšímá a tak se přesouváme na autobusovou zastávku, kde se kolem nás postupně schází i zbytek lidí (celkem zhruba třicet), mnohdy i nové tváře z řad florbalových fanoušků. Společně se poté přesouváme tramvají k hale Podvinný mlýn.

Před stadionem je poměrně živo. Spousta lidí, fanoušci Sparty i několik policejních aut. Vše však probíhá bez náznaku potíží a všichni se tak přes letmé kontroly dostáváme do haly. Vstupenky jsme, stejně jako drtivá většina diváků, měli zadarmo, takže ušetřené peníze okamžitě vydáváme za další občerstvení v místním bufetu. Nutno říct, že tak hnusný Staropramen už jsme dlouho neochutnali, ale i tak přišel v úmorném vedru v hale většině vhod. Na druhou stranu zbytek sortimentu byl velmi široký, včetně dobrých klobás. Za takovou nabídku by se nemusely stydět ani prvoligové fotbalové stánky.

Na ploše se rozcvičují hráči a hala se velmi rychle plní. Návštěva činila 1242 přítomných, což znamenalo nejen prakticky vyprodáno (celková kapacita je 1250), ale i nejvyšší návštěvu na florbalové Spartě vůbec. Podle některých zdrojů se dokonce jednalo o třetí nejpočetnější publikum na českém ligovém florbalu v základní části a úplně první případ, kdy na zápas zavítalo více jak 1000 lidí, aniž by hrál historicky nejúspěšnější český celek Tatran Střešovice.

Na tribunách se formují dva kotle na krajích jedné z podélných tribun. Jak máme ve zvyku, dáváme o sobě hned od počátku vědět, což motivuje Sparťany a atmosféra tak doopravdy stojí za to. V úvodní třetině klokani nejprve prohrávají 1-0, následně však skóre otáčí a vedení si drží až do konce zápasu, první třetina skončila stavem 2-3 pro FBŠ, po druhé výsledková tabule ukazovala skóre 2-5 a nakonec utkání skončilo za stavu 4-6.

Po stránce supportu to bylo opravdu vydařené, na naší straně zhruba čtyřicítka aktivních, dva bubny, dva zdatní bubeníci, pořádný fanatismus, vzorně zapojené ruce a hlavně zcela nový chorál, který vznikl v hospodě po derby s SKS. Ten se pomalu chytal a v závěru utkání už strhnul k podpoře zelenobílých hráčů i zbytek okolních diváků v Bohemáckém sektoru. Velký podíl na neutuchajícím fanatismu má zejména měnící se tempo i hlasitost, kdy si člověk může chvilku oddychnout, aby pak spustil z plných plic. Pozápasová děkovačka s hráči byla rozhodně vrcholem celého večera. Kluci s námi několikrát slaví, skáčou rybičky a když se po čase vrací na plochu, aby se rozběhali a protáhli, dochází k dalšímu šílenství a nakonec i společné fotografii. Jaký rozdíl od některých fotbalových primadon, jež si podpory svých fanoušků evidentně neváží a odchází prakticky bez děkovačky do kabin. Snad si to florbalisti užili jako my. Držíme vám, borci, palce v nadcházejících utkáních a třeba se zase někdy uvidíme!

I Sparťané fandili slušně, zejména v samotném úvody hry. Jejich tempo však postupně upadalo, zřejmě i v reakci na výsledek, a na konci už jen přihlíželi zelenobílému fanatismu. Kromě akustických projevů si připravili jednu plachtu s logem florbalové Sparty a menší kartoniádu k oslavám 122 let fotbalové Sparty. Atmosféra tak byla z obou stran velmi dobrá a jediným doopravdy tichým momentem byla minuta ticha za oběti nedávných teroristických útoků v Paříži.

Zcela uřícení a zpocení (v hale bylo neskutečné vedro) nakonec vyrážíme na tramvaj. V ní ještě všechny spolucestující seznamujeme s výsledkem utkání, naším hudebním repertoárem a jmény některých hráčů FBŠ. Ani bych se nedivil, kdyby měl dnes útočník Jakub Šárka třicet nových žádostí o přátelství na svém Facebooku. :)

Na závěr nejde šetřit superlativy. Porazili jsme Spartu, zapsali se do historických tabulek českého florbalu, nacvičili nový chorál a celý večer si skvěle užili. Naše nadšení potvrzují i výpovědi moderátorů, hráčů a trenérů v záznamu utkání, který můžete shlédnout zde, viz citace: „mnohé odborníky by asi překvapilo, že to nejlepší pražské derby, které se odehraje, bude Sparta – Bohemka“. Ano, doopravdy to stálo za to!

Bohemians nejlepší v Praze! I ve florbale!