Po domácím klání se Zbrojovkou, které se bohužel nepodařilo dotáhnout do vítězného konce, nás čekalo derby s letenskými rudochy. Celý týden se hecujeme, chce to opravdu dobrý počet a předvést co nejlepší podporu. Po srazu v knajpě dáváme pár kousků „do nálady“ a vyrážíme směr Náměstí Republiky, kde se již schází příznivci barev zelené a bílé. Celkově čítá dav, který se po pár minutách vydává Revoluční ulicí směr Letná, odhadem něco přes 300 hlav. V čele průvodu nechybí velká zástava, doplněná černou páskou přes logo připomínající smutnou zprávu o ztrátě velkého klokana, funkcionáře klubu i DFB Vládi Sucháče. Cesta díky průchodu tunelem poměrně rychle utíká a support díky skvělé akustice zní velmi dobře. Na začátku Korunovační přichází tradiční překřikování s příznivci rudých barev, těch se však v blízkosti nenachází moc, a tak pokračujeme k našemu sektoru.

Vlajku se nám daří i díky vstřícnosti fanoušků se „skupinovými vlajkami“ pověsit na ochoz, což má ve výsledku parádní optický efekt a splňuje to atribut, že tato zástava má reprezentovat všechny fanoušky a příznivce Bohemians, bez ohledu na skupinovou příslušnost. Před zápasem nám nabízí hlasatel volbou muziky „We will rock you“ od Queenů krásnou možnost zpestřit si předzápasový program. Tím nepohrdne snad žádný klokan a do rytmu této pecky rozjíždíme sborově „smrt Spartě“. S blížícím se výkopem přichází sestavy a zejména ta domácí se zdá poněkud zvláštní. Připomíná trochu Klapzubovu jedenáctku, protože domácí se jeví jako jedna velká rodina, jejíž příjmení však nese všem známé počáteční písmeno Č. Jen ta plzeňská princezna jim tentokrát chybí. :) Tato fakta zřejmě neunáší místní šéf od mikrofonu a ihned po sestavách naloží do éteru jakýsi paskvil, který nabízí ušním bubínkům po dobu několika minut jen bídu a utrpení v podobě spíše šumu, než hudebního prožitku. Za to by dotyčný hlasatel zasloužil jednoduše zastřelit. Letná je opravdu cirkus, jak se sluší a patří!

Po nástupu hráčů přichází minuta ticha za Sucháče, který nás 23.10.2015 náhle a nečekaně opustil. Kotel se prezentuje černou plachtou s iniciály V.S a křížem. Vláďo, nezapomeneme! Po minutě ticha bohužel namísto vyvolání jména přichází v tu chvíli dost stupidní „smrt Spartě“, které musel vyvolat někdo, kdo byl v tu chvíli mírně řečeno dost mimo a bohužel dav se nechal strhnout.

Samotný zápas ovlivnilo vyloučení Barťase z 23. minuty. Klokani se i tak drželi a i v oslabení si dokázali vytvořit příležitosti. Obrovská škoda toho gólu do šatny. I přes inkasované branky je snaha o support konstantní a fanděním se bavíme. Hecování se mezi sebou pomáhá k udržení chorálů delší dobu i za cenu toho, že chvílemi zpívá pouze část našeho sektoru. Organizačně však support mírně pokulhával, pravděpodobně i kvůli rozdělení sektoru na dvě části… Ad. 1 – překřikování se. Na domácích zápasech se to občas stává, ale na venkovním utkání rarita. O to větší když máme speakera, který by měl určovat tempo a volbu chorálu. Ad. 2 – bubny. Je to škoda, zejména ve druhém poločase se dobře rozjetý chorál zpomalil tím, že buben dole a bubny nahoře jely jiný rytmus. To potom vedlo k dezorientaci fanatiků a nikdo vlastně pořádně nevěděl, jak má zpívat. Za nás by bohatě stačil jeden buben v těsné blízkosti speakra!, plnící funkci udržení správného rytmu. Nejsme na hokeji, abychom museli mít 3 a více bubnů… Mnohem víc by podle nás prospělo, kdyby se z ostatních bubeníků stali hecíři a bubnování by nechali na jediném z nich. Z tohoto pohledu musíme vyzdvihnout Gagiho, který obsluhu bubnu zvládá skvěle a hlavně obouruč!

V prvním poločase přichází na řadu také půlená prezentace s balonky (zelená – bílá). Dále je několikrát během zápasu roztažen velký dres. Několikrát za zápas přichází popěvky na hráče v rudém, dost si vyslechne zejména kapitán domácích Lafata. Ke konci přichází vrchol, který graduje vlastně až po závěrečném hvizdu v podobě chorálu „Každej víkend na Bohemku“, kterého se skupinka zhruba 150 fanatiků nehodlá vzdát. Učebnicový fanatismus se postupně prodlužuje a čas během těchto okamžiků nehraje roli. Ani po vyprázdnění letenských ochozů a pohasnutí osvětlení na úsporný režim neubíráme a bouříme na ochozu neskutečných 40 minut po utkání. Všemu přihlíží i hráči domácích, kteří se přišli vyklusat po zápase. Chvíli nevěřícně civí, točí zelenobílé blázny na své chytré telefony, poté však klušou a někteří jedinci nás počastují i potleskem. Tuto opravdovou party končí až security, kdy nechybí ani menší postrkování a výměna názorů. To hoši evidentně nečekali. Jak prohlásil jeden z přítomných – „většinou mají problém nás udržet na stadionu, teď nás musí vyhánět“. Kdo ví. Kdyby nás nevyhodili, zpíváme tam možná ještě teď.

Ten skvělý zážitek z nás ještě nevyprchal. Před domácím zápasem s Brnem jsme vyzývali vás – fanoušky Bohemians – k maximálnímu supportu a nabádali jsme vás, ať společně vrátíme našemu táboru svou zašlou slávu a do ochozů vrátíme fanatismus! Po Brně jsme byli mírně optimističtí, po Spartě můžeme směle prohlásit, že jsme na dobré cestě. Vydržme na ní! My jsme při opouštění Letné cítili opravdovou hrdost na to, co jsme po prohře 3:0 dokázali. Všem zúčastněným patří velké uznání zejména za ten fanatismus na konci a po konci utkání. Pokud to takhle bude pokračovat dál, můžeme se časem vrátit na vrchol!

Poslední domácí utkání se na tribunách vyvedlo, co přinese to následující? Pojďme zopakovat hlasitý a fanatický výkon proti Zbrojovce, hráči i my – fanoušci – už nutně potřebujeme výhru a naše podpora proto musí být slyšet! V sobotu od 17:00 s Jihlavou. My opět nebudeme chybět, co vy?

BOHEMIANS FOREVER!