Po dlouhé, a většinou fanoušků jistě neoblíbené, zimní přestávce přišla třetí sobotu v únoru spása – domácí ligové utkání. Jsme (a určitě nejen my) na tento zápas velmi natěšení, a proto je příprava na samotný mač opravdu důkladná. Po více než dostatečném občerstvení za přítomnosti zlatavého moku a tatranských čajíčků vyrážíme do Ďolíčku. Flagy na plotě přibývají a s krátící se dobou do výkopu stoupá obsazení tribun i očekávání ve tříbodový zisk – po mizerné podzimní domácí bilanci by byl potřeba jako sůl.

Úvod se nese v rozpačitém duchu. Spíše než na utkání a support se většina fans v kotli soustředí na úplně zbytečný spor, kdy je flaga BY pověšena přes další 3 a navíc o dobrý půlmetr výše, což znemožňuje X desítkám klokanů už tak dost omezený výhled na hrací plochu. Nakonec se to daří jakžtakž vyřešit, do konce poločasu je flaga sundána, poté se věší do úrovně ostatních a jedna z překrývajících mění místo. Určitě by se ale dalo najít elegantnější řešení. Věříme, že další zápasy se již obejdou bez podobných excesů a od začátku se budeme všichni věnovat jen pořádnému supportu!

Zpět k samotnému utkání. Na samém začátku utkání jsou aktivnější hosté, kteří se dostávají do mírného tlaku. Drží balón a mají pár rohů, ale nic vážnějšího. Ze strany klokanů střílí Mikuš v 7. minutě mimo branku hostí. Klokani se postupně osmělují a přichází i další příležitosti. Jarolímova střela však míří nad, stejně jako Mosquerova hlavička po sklepnutí Bratanoviče o pár minut později. Po odehrané půlhodině se do Mosquerova centru opře z první Mikuš, střela ale svatyni střeženou Jaromírem Blažkem míjí. O chvíli později hlavičkuje na druhé straně stoper hostí Krejčí. Jeho pokus letí těsně mimo.

Na začátku druhého poločasu zatápí domácí obraně na levé straně aktivní Mosquera. Jeho centry do vápna buď nedokáží zakončující hráči přetavit v góly, nebo pak v horším případě tyto centry vůbec nenachází adresáta a končí v náručí Blažka. Hosté kontrují přímočarou akcí, kterou zakončuje Šulek nebezpečnou skákavou střelou, která naštěstí prolétá jen těsně vedle levé tyče Švengerovi branky.

V 70. minutě přichází velice pohledná akce – Bratanovič vysouvá mezi obránci Mikuše, načež se náběhem na zadní tyč nabízí Mikušovi, který mu vrací balón a Elvis střílí gól. Bohužel pomezní rozhodčí zvedá praporek, a tak gól nemůže být uznán. Čtvrt hodiny před koncem je hostující obránce Tlustý ohodnocen za faul na Mosqueru druhou žlutou kartou a míří předčasně do sprch. Následný přímý volný kop je však zahrán prachbídně.

Ke konci je to už pověstná zelenobílá křeč. Samé pološance/polostřely. Zejména Ivan se „vyznamenal“. Buď se s míčem příliš mazlí a zpomalí akci, nebo se mu pro změnu balón doslova zamotá pod nohama. Jednou se dostává k zakončení, ale jihlavští obránci ho vyvedou z rovnováhy a střela jde vedle. Poslední slovo má Radův přímák na samotném konci utkání, leč jeho střela letí těsně nad břevno. Utkání tak končí bezbrankovou remízou.

Některá rozhodnutí sudího Proskeho byla přinejmenším podivná, nicméně výkon našich hráčů mohl být lepší. Šance, které jsme měli, se dali proměnit. Zejména ta Jarolímova z prvního poločasu volala po gólu. Palec nahoru za výkon dostává určitě Mikuš, který bojoval a jezdil celý zápas. Také Mosquera podal velmi dobrý výkon, po celý zápas byl velmi aktivní, „udělal“ spoustu faulů na sebe a zdálo se nám, že tentokrát byl i zodpovědný směrem dozadu. Dalším hráčem, který podle nás vybočoval z šedého průměru, byl Zoran Gajič, který dozadu odvedl kus poctivé práce, s přehledem vyhrával hlavičkové souboje a mimo jedné drzé rozehrávky se Švengerem dokázal konstruktivně a přesně rozehrávat. Dost za očekáváním naopak zůstali Jarolím s Radou, oba hru směrem dopředu viditelně zdržovali. Je otázkou, jestli je rozumné tyto hráče dávat do základu vedle sebe, naše hra pak postrádá jistou přímočarost. Uvidíme, co trenér vymyslí do dalších zápasů, ale že to moc neklape, musel vidět stejně jako my. Střídání Ivana ke konci zápasu vyrovnalo síly na hřišti, stačilo by zkopírovat vyjádření k němu z předešlých reportů, je to pořád dokola to samé, jenom bychom se opakovali. Zklamáním byl také výkon Bratanoviče, který se nám v generálce docela líbil, bohužel to se o sobotním zápase říct nedá. Větší šanci by měl podle nás dostat David Bartek a Honza Moravec (klidně oba najednou) – jeden na kraji zálohy, druhý vedle Mikuše. Horší než Ivan s Elvisem budou těžko.

Od fotbalu zpět na tribuny. S nástupem hráčů se nad hlavami kotelníků objevuje choreo mapující vývoj log Bohemky a její předchůdkyně Kotvy ve 120-ti leté historii vršovické kopané. Dobrá práce!

Support byl ovlivněn již zmíněným děním na začátku utkání – ze začátku vlažný a zapojovalo se minimum lidí. Postupem času se ale kotel dostával do varu a od nějaké 30. minuty je support po zbytek utkání poměrně slušný. Škoda jen, že zapojení všech fans v kotli je jen občasné, protože když se zapojí opravdu všichni, tak se to hned projeví. Ve druhém poločase toto tvrzení potvrdil skvělý a dlouhotrvající „Gól klokan gól“, naopak „Horto“ se nedařilo udržet jako v jiných zápasech. Po závěrečném hvizdu nás alespoň potěšila pyroshow, kdy byly odpáleny bengály, stroboskopy a nějaká ta dýmovnice.

Celková návštěva 4.502 diváků se zdála odpovídající a pozitivně překvapila. Hlavní tribuna nadstandardně zaplněná, kotel našlapaný a i na tribuně u pošty moc volných míst nebylo. Hosté přijeli v počtu necelých 50 ks. Snažili se o fandění, slyšet bylo však jen „Jihlava“ a většinou místo samotného supportu zběsilé mlácení do bubnu ve stylu hokejových fanoušků nejmenovaných klubů z ELH.

Co říci závěrem. Děkujeme všem, kteří se za námi či ve Fanshopu zastavili a koupili si samolepky ze série „Best of“. Váš zájem nás opravdu těší, balíčky mizely rekordním tempem. Do Jablonce bereme další várku, tak kdo má zájem, ať nás v kotli osloví. Výkon klokanů proti Jihlavě rozhodně nebyl ideální, spíše naopak, dal by se možná shrnout slovy „1905 odstínů šedi“, nicméně vzpomeňme na poslední zápas v Peltovci a naše „zmrtvýchvstání“. Kdo z nás by si podobný scénář nechtěl zopakovat? Pojďme proto podpořit klokany v boji o důležité body. Paradoxně je naše letošní bilance z venkovních utkání výrazně příznivější než ta z domácích, což může být další motivací udělat si příjemný výlet na sever. Hrací čas od 14:00 pak může mnohým z nás nahrávat, ať už se chystáte zapíjet výsledek zmíněného utkání (důvod se vždycky najde), či prostě jen nechcete přijet do Prahy bůhví kdy. My v Jablonci chybět nebudeme, co vy?

Na naší galerii s pohledem na tribuny se můžete podívat ZDE.

A opět po delší době byli přítomni lidé z Groundhopping etc., zde je jejich video zaměřené na fandění.