Po skvělém výkonu v utkání se Spartou jsme byli všichni natěšení na výjezd do Jihlavy. I z toho plynulo naše rozhodnutí zorganizovat autobusový zájezd a vyjednat rovnou dva dopravní prostředky. K našemu rozčarování se však podařilo zaplnit pouze jeden… Každý, kdo se na tento zápas vykašlal, si však může jen trhat vlasy!

Po obědě se scházíme pod pergolou a domlouváme plány dlouhodobějšího charakteru. V rámci krátkodobých příprav také vyprazdňujeme lednici v nedaleké večerce a vybíráme cestovné od účastníků zájezdu. Už zde jsme pod důkladným dohledem nejen Policie, ale i AČR – asi v rámci tréninku na vyhlášenou jihlavskou securitku. Po příchodu posledních opozdilců vyrážíme krátce po druhé hodině směr Vysočina. Cesta probíhá v dobré náladě, zpívá se, tipuje se, staví se na občerstvení, zkrátka pohodička.

Po příjezdu do města o sobě dáváme vědět všem v okolí, nakupujeme lístky a míříme ke kontrole. Několik jihlavských provádí tradiční kontroly, klasicky jim však u toho supluje obrněné komando, které se v mládí zřejmě až moc dívalo na Robocopa. Bohužel se nám nedaří nepozorovaně vyzvednout den předem propašované a na stadionu ukryté pyro. Náš speciální tým je rozehnán slzným plynem a k „převzetí zásilky“ tak nedochází, jelikož je vše zabaveno PČR. Choreo, kterým jsme se v druhé půli prezentovali, tak bylo doplněno jen o jednu červenou raci, jíž se podařilo pronést kolem Leonarda, Raphaela, Michelangela, Donatella a jejich kámošů.

Ještě před utkání se stavíme do fronty na pivko a klobásu. Do úvodního hvizdu zbývá dost času a fronta se nezdá dlouhá. Omyl! Dámy za okýnkem by zřejmě potřebovaly školení v nějakém pivovaru, jelikož pivo nečepují, nýbrž přelévají z jednoho kelímku do druhého a z čekání ve frontě tak činí doslova nekonečný zážitek. Řada u stánku nám však nebrání, abychom sledovali fotbal a zapojovali se do supportu. Výkon hráčů však v první půli zůstal za očekáváním. Nechávali se snadno přehrát a jejich přístup působil oproti zápasu s ACS laxním dojmem. Zcela pochopitelně to tak byli domácí, kteří šli jako první do vedení. Michalu Šmídovi se naštěstí hlavou podařilo ještě do přestávky srovnat a do kabin tak obě mužstva odcházela za vyrovnaného stavu. O dost lépe se Bohemce vedlo na tribuně. Velmi dobře (až nad očekávání) zaplněný sektor hostí (cca 250 hlav z celkových 3048 přítomných diváků) hlasivky doopravdy nešetřil, zejména pak střed kolem bubnů a speakera. Vrcholem bylo Horto Magico, které jsme vydrželi velmi velmi dlouho! Skvělá práce!

Přítomné flagy: AFK, FC Bohemians, Ultras bus, Vládci Vršovic, Bohemians forever, Nymburští pivaři, Berserk, Sektor 1905, Greenhorns, Hulk, Chomutov, Buchta Genk, Gang of Greens, Sector Cerveza, Klokani z Jičína, Fanatics from Lety, U.R.E, Klokani z Grébovky

V druhé půli už klokani makali na sto procent a my je hnali za vedoucím gólem. Ten padl již několik minut po přestávce po neuvěřitelném sólu Tomáše Čížka (klobouk dolů!) a dobře mířené střele Michala Hubínka! Skvělé! Hráče odměňujeme ještě vytrvalejším supportem, nápisem „Máme ježka v kleci“ z dílny vysočinských fans Wallabies (jimž patří velké poděkování) a již zmíněným bengálem. Závěr hry už zelenobílí kontrolují a až profesorsky si docházejí pro první tři venkovní body. Pozápasová euforie je veliká. Děkovačka se značně natahuje, chválíme naše borce, kteří si evidentně svou chvilku slávy také velmi užívají, a již klasicky v závěru vzýváme trenéra Pivarníka. Ten nejprve přichází až k samotnému plotu plácnout si s několika fanoušky a následně blbne na nově obdržené koloběžce. Výborný moment, který všechny velmi pobavil. Trenére, díky!

Jen velmi pomalu tak opouštíme sektor. Před východem se mezitím šikují želvy a celá situace se zdá velmi podezřelou. Obavy se nakonec naplňují, když je jeden z našich členů vyveden stranou, legitimován a obviněn z odpálení pyrotechniky na stadionu. Stejně jako v Brně se však ukazuje diletantství policajtů, kteří argumentují videozáznamem. Všichni přítomní však moc dobře vědí, že i tentokrát se pánové v uniformách trefili vedle. Vyhrožují ještě dodatečným předvoláním, ale pochybujeme, že nějaké dorazí. Pro příště to chce pořídit lepší kameru a nebo, ještě lépe, věnovat svůj čas něčemu užitečnějšímu, třeba chytání opravdových zločinců. ACAB!

Po krátkém zdržení tak konečně nasedáme do autobusu a míříme zpět domů. Atmosféra je nejprve bouřlivá, poté se klidní, aby se v závěru opět vyšroubovala do velkých otáček. Kromě tradičních chorálů a popěvků již klasicky zazní i řada českých a mezinárodních (retro) hitovek a také dva nově složené chorály, jež by mohly mít potenciál se časem etablovat do zelenobílého repertoáru. Letošní sezóna snad všechny nakopla a ukázala, že nové chorály mohou naší prezentaci jen pomoci.

Skvělý den pak většina autobusových výjezdníků zakončuje v jedné z bohemáckých hospod, kde s mírnou ŠKODOlibostí pozoruje představení vršovických rivalů. Ti do Ďolíčku dorazí už tuto neděli! Z Jihlavy jsme přivezli cenné tři body, ale euforie musí jít rychle stranou. Máme před sebou spoustu práce a každý z nás musí být stoprocentně koncentrovaný na nedělní zápas. Skupte poslední lístky, nedělte se se sešívkami, ať jsou to třeba sebevětší kamarádi, a dorazte v neděli! Bude to určitě stát za to!

Derby je naše!