Na důležité domácí vítězství s Baníkem navazovalo utkání na Vysočině, a to opět v pátečním termínu. Tentokráte však místo večerního klání čekal klokany již podvečerní čas výkopu (18:00), což nebylo pro zelenobílé příznivce úplně příjemné, zvlášť vzhledem k pověstné „Dé jedničce“ a na ní často panující dopravní situaci.

Již v Praze je provoz výživný a tak některé posádky vyráží směr Jihlava s mírným zpožděním oproti plánovanému času odjezdu. Přesto jde cesta poměrně dobře, díky chytrým appkám se vyhýbáme koloně u Říčan a po opětovném nájezdu na D1 již cestujeme po dálnici bez jakéhokoliv zdržení až do Jihlavy. Tam dorážíme pár desítek minut před samotným začátkem zápasu. Míříme ihned do sektoru, kde oproti minulým sezonám není přítomna security v úborech ze Star Wars, nýbrž jen ve vestách. Co se však nezměnilo, jsou prohlídky, které zůstaly na podobné úrovni jako v letech minulých. Ještě po úvodním hvizdu se trousí opozdilci z řad klokaních příznivců, nicméně o to nejdůležitější snad nikdo z nich nepřichází.

Již v 9. minutě dochází k nedorozumění v obraně domácích a Kabaev si v samostatném úniku počíná nekompromisně – 0:1 pro klokany. Se zbytky euforie z bleskového vedení našich barev sledujeme o 7 minut později, jak Žeňa přesprintuje domácí obránce v cestě za dlouhým pasem a uklízí míč do sítě podruhé – 0:2! To již přichází čas na hecující pokřik „Žeňa hattrick,“ jenž měl v tu chvíli význam proroctví, které se naplní o pár minut později. Všemu tedy nasazuje korunu – kdo jiný – než sám Žeňa Kabaev, který ve 22. minutě kompletuje čistý hattrick, když v samostatném úniku obstřeluje na zadní tyč gólmana Vysočiny Hanuše a navyšuje vedení zelenobílých na třígólové. V tu chvíli jako kdyby se zastavila Země – kdy naposledy vstřelili naši borci tři góly venku? Propuká neskutečná emoční bouře! Někteří se v tomto emočním návalu dokonce uchylují k popěvku „jen výš, stále výš, až pro titul.“ :)  Bídná produktivita z minulých utkání směrem dopředu je tak rázem zapomenuta. No doufejme, že si to hráči nevybrali, ale naopak „chytli slinu“ a budou proměňovat šance minimálně ve stejném stylu, jako v tomto utkání!

Co se týče supportu, ten byl z počátku na průměrné úrovni. Na to, že jsme po 20 minutách vedli 0:3, mohlo a mělo být fandění na lepší úrovni. Další „kaňkou“ byla naše roztahanost po sektoru, nicméně vzhledem k tomu, jak sektor pro hosty v Jihlavě vypadá, se asi mnoho udělat nedalo. V dalším průběhu se tak staví po stranách sektoru dva hecíři, kteří se snaží pomoci s vyfanatizováním lidí. Ve výsledku se fandilo lépe ve druhém poločase, který jsme paradoxně oproti tomu prvnímu „prohráli“ 1:2. Přísná měřítka snesl zejména „gól-klokan-gól“. Po čtvrté brance v síti domácí Vysočiny se daří opět rozjet půlenou oslavnou melodii ala „Carnival de Paris“, stejně jako v pohárovém utkání v Benešově. Také hecujeme domácí, kdy jim dáváme najevo, jak to tuto sezonu dopadne s jejich prvoligovou příslušností („a tady liga nebude“). Již od završeného hattricku Ženi toužíme po bůru v síti jihlavských, nakonec se však bohužel nedočkáme a konečné skóre tak činí 2:4. V závěru jsou odpáleny dýmy v zelené a bílé barvě, které jsou doplněny ohni. Velkolepá a zasloužená děkovačka s hráči jen korunuje toto skvělé vítězství. Vytleskáváme trenéra Haška i hrdiny dnešního večera – Fryštyho za několik skvělých zákroků, Rudu Reitera za gól a emotivní oslavu směrem ke kotli a pochopitelně toho dne bezpochyby největšího – Žeňu Kabaeva. Svou zásluhu má však celý tým bez výjimky, kluci odmakali zápas na 100 %. Navíc si vytvořili několik dalších velkých příležitostí. Doufejme, že hráči udrží směr v zajetých kolejích a že budou přibývat další body i vstřelené branky! Celkový počet klokanů v sektoru dosáhl číslovky 213, což se dá vzhledem k termínu a času utkání považovat za dobrý počin. Domácí fans byli slyšet po dobu celého zápasu jen sporadicky. Z hlediska optické prezentace si nepřipravili nic.

Přítomné vlajky: Klokani z Grébovky, Srdce pro Bohemku, Hulk (Neserte se do Bohemky), U. R. E., Gang of Greens, Greenhorns, Sektor 1905, Berserk, Fanatics from Lety, Kenguru team, Bohemians Forever.

Po zápase míříme ze sektoru, nicméně situace se mění ve chvíli, kdy si u vstupní brány bere pčr s pomocí security stranou jednoho z nás. Čekáme tedy na zadrženého – nejprve u brány, poté jsme vytlačeni před ní. Přijíždí anton želv a snaží se nás donutit opustit přilehlý park, na což reagujeme tím, že dokud zadrženého nepustí, tak nikam nejdeme. Po chvíli čekání přichází propuštění zadrženého, zároveň s tím se však rozdovádí i čerti a začíná menší strkanice. Po chvíli vzruchu se situace klidní a my míříme k autům a posléze již na Prahu. Cestou chytáme na dálnici několik dešťových přeháněk a v Praze nás vítá hustá mlha.

Celkově se výjezd vydařil na jedničku – přivezli jsme tři body z venku, k tomu navíc čtyři vstřelené branky v jednom utkání. Věříme, že naši borci navážou v následujících kolech na výkony z posledních dvou zápasů. O to důležitější jsou následující týdny v tom smyslu, že hrajeme hned dvě kola po sobě na domácí půdě – v sobotu 28. 10. přivítáme ševce ze Zlína, hned týden nato (opět sobota, 4. 11.) dorazí do Ďolíčku olomoucká Sigma. Pojďme zaplnit Ďolíček, pojďme dotlačit klokany k dalším výhrám a potvrdit tak vítězství z Jihlavy. Doma nesmíme ztrácet body, pokud chceme mířit v tabulce vstříc vyšším příčkám.

POJĎME BOHEMIANS!