Hned v týdnu po domácí výhře s Karvinou nás čekala i úvodní kapitola v letošním poháru – úterní podvečer zavedl klokany do nedalekého Benešova. Místní klub, hrající třetí nejvyšší soutěž, byl papírovým outsiderem, což se nakonec potvrdilo a naši borci vybojovali postup.

Vše začíná chvíli po patnácté hodině, kdy se cca 55 klokanů schází na vršovickém nádraží. Kupuje se proviant na cestu a pomalu se přesouváme na nástupiště, ze kterého nám něco po půl čtvrté jede spoj směr Benešov. Nechybí „tradiční“ doprovod, který nám oznamuje, že je pro nás vyhrazen vagon hned za lokomotivou. Zbytečné manévry, když jedeme prakticky jen jednu zastávku, ale co naplat. Cesta probíhá klidně, i vzhledem k tomu, že trvá pouhých 35 minut. Po výstupu v Benešově chvíli váháme, co dál. Nakonec se větší část zelenobílých odebírá rovnou směr stadion, kam přichází po zhruba čtvrthodinové pěší túře. Místní statek, nacházející se na městské periferii, vypadá poměrně slušně. Máme více než hodinu do výkopu, takže prozatím využíváme občerstvení místního stánku a bufetu a stojíce ve stínu hlavní tribuny sledujeme rozcvičující se hráče a další přicházející diváky. Od některých pamětníků z řad příznivců Bohemians, kteří sem v 90. letech absolvovali ligový výjezd, dostáváme přednášku o tom, jak to tu tehdy vypadalo a co všechno se zde událo. Čas do startu zápasu plyne, a tak se pomalu přesouváme na naše místa na protilehlé tribuně, kde máme vyhrazené dva sektory a za nimi náš pojízdný stánek z Ďolíčku. Díky za něj!

Před úvodním hvizdem probíhá ceremoniál s Tondou Panenkou, který obstarává čestný výkop. Tondu vytleskáváme a za pár okamžiků už následuje úvodní hvizd utkání. Z počátku se naši borci trochu hledají a domácí mají náznaky šancí. Postupem času však přichází úvodní gól v síti benešovských, který jakoby nastartoval naše kluky, kteří poté spouštějí na naše poměry až nevídanou kanonádu. Bohemka po zbytek zápasu jasně dominuje a to se podepisuje i na supportu. Přestože jsme tentokráte bez bubnu, daří se hecovat přítomné k o to většímu zapojování rukou (v takových podmínkách nezbytnost pro udržení rytmu a tempa) a výsledkem jsou i delší chorály jako „Jdem na fotbal“ nebo „Gól-klokan-gól“ v opravdu kvalitním provedení. Jedinou kaňkou byly snad jen některé hluché pasáže, kterých bylo oproti ligovým utkáním poměrně dost. Na druhou stranu, domácí fans se za celou dobu nijak neprojevovali a bez soupeře na tribunách je to přeci jen jiná káva. I tak se dokážeme bavit po svém. Ke konci první půle se rozjíždí i novinka v podobě popěvku „A my jsme Bohemians, slavný klub vršovický“, který se budeme snažit postupně zapojit do stálého repertoáru. Daří se zapojovat i vedlejší sektor sedících klokanů – jak opakovačkou „zelená-bílá“, tak později třeba i děleným „Bohemka-do toho“. Ve druhém poločase fandění graduje. Tradiční oslavná melodie gólu (ala „Carnival de Paris“) zazněla během zápasu mnohokrát, v jedné modifikaci však spíkr rozdělil aktivně fandící na dvě poloviny, přičemž vždy jedna polovina zpívala a druhá mlčky seděla. Ve výsledku se mezi sebou tyto dvě grupy krásně hecovali a v jednu chvíli to vyvolalo opravdu fanatickou vlnu mezi přítomnými. Parádní byla také opakovačka „Navždy věrní“, což potvrdila dobře slyšitelná ozvěna linoucí se benešovskou periferií až daleko za město. Tu se daří okořenit hned několika způsoby – reakcí na místního hlasatele blekotajícího do opakovačky (ty ku*vo zahoď mikrofon), nebo třeba spíkrovou touhou po bůru v síti domácích, zatímco bůr už dávno v benešovské kleci visel :)). Celková návštěva činila 2100 diváků, z nichž zhruba 450 čítali příznivci Bohemians.

Hrdinou utkání se bezpochyby stává „Žeňa“ Kabaev, který ve druhém poločase završil hattrick a výrazně se podepsal pod postup. Domácí si čestný úspěch připisují až ve druhém poločase z penalty (a to navíc až z opakované), jinak předvádí spíš „dobytčí“ fotbal, což má za následek zranění Barťase s Reiterem. Podle zpráv z klubu by to naštěstí nemělo být nic vážného.

Finální děkovačku si užíváme naplno my i hráči. Odpáleno je rovněž slušné množství pyrotechniky, která je hezkou tečkou za kvalitním pohárovým představením.

Teď je však nutno se koncentrovat opět na ligu. V sobotu nás totiž na Srbské čeká zápas s domácí Zbrojovkou Brno, kde rovněž nebudeme chybět. Nicméně na tento zápas vzhledem k problematickému cestování vlakem i již bohužel tradičně nízkému počtu klokanů, který se společné cesty do Brna účastní, nepořádáme tentokrát společný výjezd a každý bohemák se tedy do zatáčky před Vídní bude muset dopravit po vlastní ose. I tak věříme ve velký počet zelenobílých v sektoru a fanatický support, který dožene naše chlapce k další důležité výhře.

MY JSME S NÍ VŠUDE – na viděnou v sektoru!