Přestože to v průběhu týdne příliš nevypadá, nakonec se v den zápasu dáváme dohromady v počtu 5 lidí a vyrážíme, sice v pracovní den, zato do nedalekého Kolína. Z hlediska vzdálenosti je to pro začátek poháru soupeř ideální. Z hlediska výkonnostního už zase až tak ne. Po postupu do druhé ligy v kombinaci s našimi „obvyklými“ pohárovými výkony z let minulých byla naše očekávání smíšená, avšak za „football day“ uprostřed týdne jsme vděční a výjezd probíhá v klasickém stylu.

Z Masaryčky vyrážíme „courákem,“ který jede o půl hodiny déle, ale zato staví blíže ke stadionu. Kupujeme zásoby a přesouváme se do vlaku. Po cestě zdravíme spolucestující a s rostoucím počtem piv roste i víra v postup. Cesta uteče celkem rychle a tak se dostáváme čtvrt hodiny před výkopem do sektoru. Jediný „strašák“ čeká u stánku s občerstvením – poměrně dlouhá řada a místo piva teče spíše jen pěna. Sektor se postupně plní a náš počet je nakonec okolo 100 hlav. Další klokani jsou přítomni na okolních ochozech.

Support spontánní, ale všichni si ho užívají a tak je celkem dobrý. Na hřišti to také vypadá dobře, hráči nic nevypouštějí a klokani mají územní převahu, což k úrovni supportu také přispívá. Domácí hrozí především z protiútoků. 4 minuty před poločasem se prosazuje Lietava a tak je nálada ještě lepší. Ve druhé půli přidávají borci v zelenobílém ještě další dvě branky (Rada a opět Lietava) a několik dalších šancí k tomu. Doufejme, že se Ivan rozstřílí i v lize. Konečně se na hřišti objevil také Radek Šírl, který bude po nucené pauze určitě přínosem. Nakonec bychom vyzdvihli nasazení Hubínka, který si rozhodně nevedl špatně. Dávat příležitost mladým odchovancům – srdcařům – je určitě správná cesta!

Z hlediska supportu byl druhý poločas ještě lepší než ten první. Jedou se spíše pokřiky, zazní však i ´horto´ a to poměrně dlouhou dobu v kuse! Ke konci ještě přidáváme vytleskávačky, a to nejen ´Bohemians nejlepší v Praze´, ale i ´Bohemians´ nebo ´Vršovice´. Celková návštěva 1380 diváků se zdá být reálná. Žádné aktivní domácí fans jsme nezaznamenali. Po děkovačce míříme zpět na vlak.

Cesta domů probíhá pochopitelně vesele – konečně jsme prolomili černou pohárovou sérii, navíc nás čekají Budějovice. Ať už to bude „na jihu“ nebo doma v Ďolíčku, určitě si na pohár cestu najděte. Díky všem, co vyjeli uprostřed týdne a podpořili Bohemku!