Páté kolo, do něhož jsme vstoupili neporažení a vzhledem k slabým výsledkům soupeře i s očekáváním prvního vítězství na venkovním hřišti. Po chabém výkonu, a tedy přísném (a nutno říci nezbytném) prozření jsme však Julisku opouštěli bez bodů.

Páteční podvečer donutil řadu fanoušků vyrazit do Dejvic hned po práci. To se bohužel promítlo i na naší organizaci. Scházeli jsme se jak švábi na pivo a selhal i odvoz bubnů, což mělo později negativní důsledky pro náš support. Bohužel i ostatní klokani se na stadion trousili ještě během první půle. Pořadatelem zajištěný prodej vstupenek byl totiž zoufale pomalý a před vstupem do sektoru se tak utvořila fronta jak z dob, kdy ještě dejvické vilky okupovali papaláši z Moskvy… Nejlépe tak asi učinili ti fanoušci, jež se vydali na hlavní tribunu, avšak mimo kotel, kde zelenobílé barvy konec konců také dominovaly. Na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu to však ubíralo na síle aktivnímu jádru a celkovému dopingu. Nahlášená návštěva 5127 diváků se zdála poměrně nadhodnocená, i když na rozhlehlé Julisce těžko odhadovat. Drtivou většinu však tvořili sympatizanti vršovických, což bylo vidět a místy i slyšet.

Jak již bylo zmíněno, kotel se musel obejít bez bubnů, což mělo na support negativní dopad, ačkoliv se to speaker chytře snažil vynahradit častějším zapojováním rukou. Solidně znělo zejména Horto v druhém poločase a půlené „Bohemka do toho“, do kterého se zapojovali právě i klokani sedící mimo sektor hostí. Zbylý support byl však pod naše možnosti a místy až vyloženě špatný. Zápas s Duklou se obešel bez vizuálních prezentací, po závěrečném hvizdu byl odpálen jeden spontánní stroboskop. Místní fans byli již tradiční neviditelní a neslyšitelní.

Přítomné vlajky: U.R.E., Chomutov, Fanatics from Lety, Calveras, PIŠ KLAN, Sektor1905, Greenhorns, Buchta, Klokani z Grebovky

Děkovačka proběhla krátká a spíše z povinnosti, což si hráči evidentně uvědomovali. Výkon nepředvedli dobrý, zcela nezvládali bránit povedené žoldácké standardky a sami se jen zamotávali do neustálých sehrávek na krátko. To už musí mít každý soupeř přeci přečtené! Vážně k nepochopení, že se už pod několikátým trenérem v řadě bojíme centrovat, nedej Bože rovnou vystřelit na kasu…

Nu což, jednou to přijít muselo. Teď je však na čase se poučit a zaváhání hned v příštím kole napravit. Do Ďolíčku přijede Slovácko, tudíž se jedná o skvělou příležitost, jak znovu naskočit do bodujícího vlaku. Hráči i fanoušci mají čtrnáct dní na řádnou přípravu, a proto budeme v příštím hodnocení nesmiřitelní. Chceme bojovný výkon, chceme tři body a chceme stoprocentní nasazení na všech tribunách!

Hoši bojovat!