Po dlouhé době jsme si opět zažili dvoudenní výjezd. Důvody k natažení byly tentokrát ty z nejmilejších. S následující cestou do Brna jsme sice původně kvůli zprávě o uzavření sektoru nepočítali, ale nakonec jsme si ji užili, i když fotbal samotný byl asi posledním důvodem k radosti.

Na cestu do Brna vyrážíme přes Sedlčansko, a to už v sobotu v sedm ráno od Ďolíčku. V 7:13 padá první flaška rumu, o dalších kusech snad ani nemluvě. Kdy jindy to ale pořádně oslavit, než když se vám žení kamarád klokan nebo vdává kamarádka klokanka. Neřkuli když si berou sebe navzájem! Prostě bohemácká svatba se vším všudy, kterou jsme navíc okořenili dostatečným množstvím pyra. Novomanželům ještě jednou moc blahopřejeme! Máme z vás radost!

Nedělní ráno samozřejmě nevypadá na to, že bychom měli někam odjíždět, natož do Brna. Posvatební dojídačka, nějaký ten vyprošťováček a čerstvý vzduch nám ovšem pomáhají se dostatečně vzchopit a kolem oběda vyrážíme na cestu, kterou natahujeme jen jednou zastávkou na dálnici. Na Srbskou tak přijíždíme zhruba s hodinovým náskokem a čekáme na příjezd dalších zelenobílých posádek. Možná ještě doznívá alkohol, ale policejní i security kontrola nám tentokrát připadá zcela v pohodě, na což nejsme zrovna v Brně zvyklí. Na pěst ovšem byla celková komunikace místního klubu, který si informace o otevření sektoru hostí nechával až do pátečního odpoledne. Až se zdá, zda čekal, jestli stanovenou kapacitu stadionu vyprodají domácí či nikoliv. Tak či tak ostuda. Buď pro klub za to, že nechce zpřístupnit ani zlomek volných míst fanouškům z venku. Nebo pro místní fans za to, že nedokážou vyprodat ani stadion s výrazně zredukovanou kapacitou, navíc teprve ve druhém zápase po vlně euforie z postupu do ligy. Naopak nám se na poslední chvíli podařilo vykoupit veškeré předem avizované vstupenky (100 ks). Super, super. Tenhle last minute fanatismus je skutečně chvályhodný!

Již klasicky panuje v Brně počasí na hovno a výkon na hřišti je děs běs. Prakticky celý zápas leje a na fotbal se z již tak debilního sektoru hostí nedá vůbec koukat. Výsledek tedy není třeba komentovat. Bez gólu, chuti a bez zápachu. Neradi to říkáme, ale svůj den neměli v poslední době velmi dobře hrající Petr Hronek, a hlavně pak kapitán Pepa Jindřišek. Přes jeho stranu to do vápna lítalo až strašidelně často a trenér Klusáček dobře věděl, proč ho v průběhu druhé půle přemístil z beka do středu zálohy. Naopak Tonda Vaníček stejně jako v zápase s Boleslaví hýřil aktivitou a Patrik Le Giang se v brance předvedl, kdy několika dobrými zákroky uhasil veškeré nebezpečí ze strany hráčů v červeném!

Po fanouškovské stránce se jednalo spíše o průměrné utkání, a to z obou stran. Jedinou prezentací celého zápasu byl „restart“ místního kotle v úvodu zápasu, na němž se Zbrojováci snažili sestřelit jakéhosi tvora s batohem, dle popisku „klokana“. Pro příště doporučujeme Lexikon zvířat od A po Z. V kapitole „K“ určitě najdete lepší inspiraci!

Po zápase hráčům děkujeme, ale v sektoru hostí se příliš nezdržujeme a vyrážíme směr Praha. Přeci jenom za sebou máme náročný víkend a před sebou zdlouhavou cestu po D1. Až na ní se dozvídáme o ataku brněnských chuligánů na fanoušky Bohemky jedoucí na Moravu vlakem. Druhá strana zahlcuje internet zprávami o napadení bandy klokanů ve městě. Pravda je taková, že když ponecháme stranou jednotlivce toulající se ulicemi Brna, jediná „organizovaná“ skupina cestující jinak než autem, byli mladí kluci z Bohemians Boys v počtu 6 osob (toť ona Brnem zmiňovaná banda). Kluci tratí šálu, které se odmítají jen tak vzdát. Soupeř tedy přichází s návrhem boje počet na počet a poté, že šálu vrátí. Tři klokani bez sebemenších zkušeností se staví (respekt kluci!) stejně početnému soupeři (zbytek neprchá do vlaku, jak je uváděno protivníkem, jen se nemá zájem bít, a tak zůstává na místě) a svůj boj po chvilce prohrávají. Šála je pak opravdu férově vrácena a tím celá anabáze o „teroru“ bohemáků v Brně končí.

Ačkoliv si kluci z BB zcela jistě zaslouží uznání za to, že nedali bohemácký symbol dobrovolně a postavili se za zelenobílé barvy, je nutné hned zkraje sezóny připomenout, že pohybovat se v cizím městě, kde má soupeř svoji fanouškovskou základnu, v klubových suvenýrech a ještě v takto nízkých počtech, se prostě nikdy nevyplácí. To ale platí pro všechny fanoušky, nikdo s vámi v takovýchto momentem v rukavičkách jednat nebude, tak na to v budoucnosti myslete!

Teď si můžeme trochu odpočinout, jelikož nás čeká reprepauza. Po ní ovšem vyrážíme hned na další výjezd, a to do Olomouce. Bohužel už v pátek, a to časně odpoledne, neboť zápas má výkop v 18:00. Termín vymyslel nějaký kokot, ale my si proti rivalovi z Hané nesmíme ani tak utrhnout ostudu!

Vždycky jsme s váma!