Druhý výjezd nové sezóny nás zavedl do Jihlavy. Oba dva týmy se nacházely na chvostu tabulky a nutně potřebovaly bodovat. Lépe z toho nakonec vyšli naši borci. Ale popořádku…

Do Jihlavy jsme měli naplánované a plně obsazené auto. Bohužel hned z několika důvodů lidé odpadávali, s nimi i auto, tak jsme se nakonec na pražské Florenci sešli (pouze) ve dvou odhodlaných kusech. Tradiční nákup na cestu, vylejvání zbytečné Coly a hurá na bus. Tam čekali další dva klokani, takže jsme se vydali ve čtyřech vstříc páteční D1. Ta k velkému překvapení (okolo třetí hodiny odpolední) byla krásně průjezdná, a tak jsme po plánovaných, necelých dvou hodinách dorazili na Vysočinu.

Času bylo spousta, hledáme tedy volnou hospodu, ideálně poblíž stadionu. Nakonec vyhrálo zařízení se jménem „Spartak“, kdy se nám okamžitě vybavily vzpomínky na dávný výjezd do Trnavy. S ujištěním, že v Jihlavě pravděpodobně nic podobného nezažijeme, jdeme v klidu na pivo. Ovšem jak se ukázalo, hospoda to byla „domácí“ a tak se okolo nás rojí žluté barvy. Nikomu jsme však evidentně nestáli za problémy či za pohled, někdy i včetně místní obsluhy, sedíme a popíjíme tedy v klidu dál. Necelou hodinu před výkopem se místní zahrádka dokonce zazelení (párkrát se zazelenilo i na stole, ale kdo by o tom mluvil… ) a setkáváme se s místními Wallabies.

Při vstupu na stadion nás čeká důkladná prohlídka od místní security, kterou díky jejich výbavě bylo poměrně náročné rozeznat od kosmonautů PČR. Tradiční natočení na kameru, kdy na mě asi pět acabů najednou vyjelo, ať si sundám kšiltovku. S elegantním „Dobrý den“, pozdvižením kloboučku a mrknutím očka do kamery jsem se rozhodl, že si nenechám kazit den.

V sektoru se nás (podle místní kasy) sešlo necelých 130. I když ani v našich řadách nemáme úplně čisté svědomí, koukněte se i každej na sebe, mohlo to bejt lepší. Práci dokážu pochopit. Ale jestli uvidim nebo uslyšim, že se tam dotyčnej neměl jak dostat, že je to daleko a podobný výmluvy, tak to táhněte. Do Jihlavy jezdí skoro každou hodinu přímej spoj, busem 1h 40min za dost přátelskou cenu. Ale to už je na každýho triko.

K fandění. V našem kotli je nás z celkového počtu zhruba 50 aktivně fandících, několik jedinců dokonce sedí opodál, čumí do mobilu, sem tam kouknou na hru a jednou za hodinu zatleskají. Takový u sebe nepotřebujem. Ale nebudu se rozčilovat… : -)
Fandíme co to dá, bohužel chyběl jasný speaker, a tak pokřiky a chorály se rozeřvávají různě z pléna. Jsou tam hluchá místa, ale v rámci možností to jde. Kolíku, těšíme se na Jablonec!

Došlo i k jednomu, námi velmi vítanému, comebacku, kdy volného bubnu se ujímá po delší době Vítek K. Radost pohledět, doufáme, že to nebylo naposled… ; -)

V průběhu druhého poločasu bylo vytaženo choreo z dílny Wallabies: „Bohemians lepší než práce“ doplněno několika dýmy.

I na hřišti nám klokani dělají radost. Hra byla velmi vyrovnaná, zelenobílí však ukázali větší bojovnost a chuť do hry. Důsledkem toho byla individuální akce Moravce uvnitř vápna, nahrávka zpátky na Mikuše a ten opět ukázal, že umí dávat góly. Do kabin se šlo tedy za příznivého stavu 0:1.

Hned v druhé půli však mohlo být vše jinak, kdy si i Erich Brabec chtěl zkusit zakončit a jen díky reflexivnímu zákroku Milana Švengera balón neskončil v síti. V 51. minutě vedeme už 0:2. Tedy, aspoň teoreticky. Po dalekonosné pumelici Jindřiška se k dorážce dostal opět Mikuš a opět dokázal uklidit balón za záda brankáře hostí, proti byl však praporek krajního, který byl zvednut naprosto neprávem.
Jihlava byla v této fázi utkání o něco lepším týmem, důsledkem toho bylo srovnání domácích, kdy v 57. minutě skóroval Kučera.
Téměř v samotném závěru byl faulován skvěle hrající Jakub Rada, sám se postavil k zahrání přímého kopu a skvěle trefil nabíhajícího Csecha. 87min – 1:2 ! Euforie nezná mezí a klokani vybojovali první body v sezóně. A když už jsem chválil Jakuba Radu, další kdo mi stojí za zmínku je Kolumbijec Mosquera, kterého zadáci domácích absolutně nestíhali a na levé straně zálohy doslova řádil. Na závěr tradiční krátká děkovačka (nestálo by za to vymyslet konečně nějakou pořádnou a třeba zapojit i hráče ??) a sympatické gesto Milana Švengera, který se šel jako jediný pozdravit s fanoušky k plotu. To se cení.

Ještě také musím zmínit fanoušky domácích, kterých se sešel téměř plný sektor a nutno říct, že nefandili vůbec špatně. Že by vzestup Jihlavské scény..? Celkem se sešlo 3093 platících.

Cestou zpátky se nic významného nestalo, využíváme luxusu autobusů Student Agency, takže si krátíme chvíli sledováním seriálů, filmů či posloucháním Rolling Stones. : -)

Výjezd tedy podařený, vše bylo tak, jak má být (až na ten počet) a za týden všichni v Ďolíčku, kde přivítáme Jablonec!