Každá série jednou končí – ta naše se zastavila na devíti ligových zápasech bez prohry v řadě. Z Plzně se holt body v posledních letech nevozí snadno. Přesto si naši borci zaslouží za svůj výkon pochvalu. Ale pěkně popořádku.
Pozdní čas výkopu nám dává k dispozici velkou část hracího dne i na jiné aktivity, než ty „fotbalové“. Někdo se ladí na výjezd tradičně, jsou i tací, kteří spojí příjemné s ještě příjemnějším a cestou do Plzně stíhají i túru po krásách středočeské krajiny a místních restauračních zařízeních, a někteří prostě jen netrpělivě zkoumají hodiny u sebe doma a tlačí čas k páté hodině odpolední, kdy je naplánován odjezd našeho autobusu. Ještě předtím nám však v průběhu dopoledne nastávají menší komplikace, kdy se nám v buse uvolňuje pár míst a nám nezbývá než jen kroutit hlavami nad tím, že si někdo rozmyslí výjezd na poslední chvíli. Nakonec však všechno dopadá relativně dobře, daří se nám sehnat náhradníky a chvíli po páté hodině můžeme i s opozdilci na palubě vyrazit směrem na jihozápad.
Cesta začíná pěkně zvesela a již na Výtoni má za sebou několik koleček první flaška. S Plzeňskou ulicí přicházejí i první popěvky a chorály. No páni, ještě jsme neopustili hranice matky měst a už to začíná mít šťávu! Naše poctivé dodržování pitného režimu přináší své důsledky, takže kousek za Prahou má řidič narozeniny, protože máme přání jediný – a tím je benzínka. První zastávka na sebe tedy nenechává dlouho čekat. Doplníme zásoby jak je naším zvykem a pomalu pokračujeme dál.
Cesta utíká i díky zpěvu velmi rychle. Kromě tradičních pokřiků dochází také na spontánnosti typu „XY nemá čuráka“ (v tomto případě XY = Roman Berbr). V souvislosti s Romanem jsme nemohli pochopitelně zapomenout na Dášu. Pár z nás zavzpomíná také na starší časy – v tu ránu se autobusem nese „když se zamiluje kůň“ v narážce na současného plzeňského asistenta a bývalého hráče Viktorky, jelikož existuje podobnost jeho rysů s rysy zmíněného lichokopytníka. Ještě před Plzní se stíháme vyhecovat navzájem (ve skutečnosti valná většina busu hecuje nejmenovaného fantoma z řad příznivců Bohemians :)). Druhou zastávku těsně před Plzní bohužel kazí švestky a pod výhružkou pokuty pro řidiče, když zastaví, nás navádí přímo k našemu sektoru, kde parkujeme v mnohem větším předstihu, než jsme plánovali. Hodina a půl do výkopu je slušná porce času, a tak se plno klokanů vydává ještě před začátkem mače občerstvit do místních restauračních zařízení. Ostatní již míří do sektoru, který se podařilo velmi solidně vyzdobit zelenobílými zástavami.
Přítomné vlajky: U. R. E., Gang of Greens, DFB, Fanatics from Lety, Nymburští pivaři, Buchta Genk, AFK, Bohemians Chomutov, Bohemians Praha, Sektor 1905, Berserk, Bohemians Prague, Ultrasbus
Security byla překvapivě v pohodě, hlavně vzhledem k našim zkušenostem ze Štruncových sadů z let minulých. Vyzdvihnout musíme přístup k našemu mladému fanouškovi na vozíčku, kterému u vstupu řekli, ať si zakoupí vstupenku. Po tom, co se tato informace donesla k hlavnímu šéfovi security, šel situaci osobně vyřídit a výsledkem bylo navrácení vstupného našemu fanouškovi! I když všichni z výjezdů víme, jaká většinou ochranka je, tentokrát musíme udělat výjimku a vyjádřit respekt za zmíněné jednání.
S nástupem hráčů spouštíme „klokani bojují“ a tím začíná skvělý support, který se nám daří držet po celých 90 minut, a který ke konci parádně graduje! Místy nám do toho skočí místní cirkusák od mikrofonu, jinak se ale opravdu daří většině zelenobílého kotle fanatizovat po celou dobu utkání. Pomyslný titul „chorál dne“ si odnáší „Pojďme Bohemians“, a to hlavně z druhého poločasu. Skvěle se daří ztišování a následná bouře, která je modifikována (za ramena/v sedě/zády k hřišti apod.). Pochválit musíme Kolíka, který svým spíkrováním řídil výkon celého kotle, a tím jsme navázali na dobré fragmenty z výjezdu do Olomouce. Velmi pozitivní je fakt, že nehledě na výsledek jsme se bavili fanděním – tak to má vypadat! Po druhém gólu Viktorky přichází vzájemné provokace s domácími vedle našeho sektoru, které po chvíli přerůstají ve výměnu obsahů kelímků skrze síť nad plexisklem. Ze strany plzeňských bonzáčků přichází po pár minutách i udávání pořadatelům, kdo že to dotyčného zlil. Pro příště by plzeňští hošíci měli raději pečlivě zvážit svou gestikulaci směrem k fans soupeře při oslavě svého gólu ještě předtím, než ji udělají, protože síť (jak se přesvědčili) nechrání před vším. Hned několikrát během zápasu slušně hecujeme plzeňské (Viktorka kurva jebaná, Fanoušci úspěchu atd.). Stejně jako v Příbrami se daří překřikovačku Zelená-bílá doplnit o Zkurvená-Plzeň. Na začátku druhého poločasu se prezentujeme velkým dresem, který doplňují dýmy a stroboskopy. Celkem se nás v sektoru schází 283, což je vzhledem k TV utkání a ne zrovna ideálnímu termínu (žádný vlak zpět) velmi slušný počin a my tak pokračujeme v nastoleném trendu dobrých počtů na jarních výjezdech. Jen tak dál!
Domácí fandí po celý zápas. Těžko objektivně hodnotit z našeho pohledu úroveň jejich supportu, jelikož jsme jeli na plné obrátky a k nám tak nebyli téměř vůbec slyšet. Během zápasu se prezentují choreografií – shodou okolností také dresem – se jmenovkou jednoho z fanoušků. Celá prezentace je doplněná červenými racemi.
Klukům i přes prohru patří určitě pochvala za bojovný výkon, snahu o držení míče a kombinaci. Důkazem budiž dlouhá děkovačka i přes prohru, kdy bylo cítit propojení mezi fanoušky a hráči. Po zasloužené děkovačce jsme vypuštěni po pár minutách čekání. U busu ještě probíhá nějaké překřikování s místními burany, kteří přes ACAB urážejí, skáčou a slaví výhru, přitom před pár lety neznali do Štruncáků cestu a v některých případech bych se nedivil, kdyby tenkrát „fandili“ úplně jinému klubu. Jeden z přítomných acabů se chytá naší odpovědi na hecování domácích a snaží se situaci vyhrotit. My na něj z vysoka sereme a po uklidnění situace lidmi z vlastních řad skáčeme do busu a míříme zpět do Prahy. Hned za Plzní stavíme na Benzině, kde se místo zaslouženého emočního klidu opět dostáváme trochu do varu. Jede jenom jedna kasa, takže se naše původně plánované krátké „zastavení“ protahuje na několik desítek minut dlouhý parking. Když už jsme konečně odhodláni vyrazit, zjišťujeme při řidičově zařazené jedničce, že nám chybí jeden člen posádky. Dotyčný naštěstí přibíhá po chvilce k busu a po jeho uvítání můžeme zvednout kotvy. Po menší unavené desetiminutovce se opět zvedá nálada v buse díky přítomnému rumu a některým jeho konzumentům, což má za následek nejeden spontánní popěvek. Tato skvělá nálada nám vydrží de facto až do Prahy. Ještě předtím absolvujeme poslední zastávku, kde si díky několika pyromanům užíváme i vůni čerstvě odpálených dýmovnic.
Po příjezdu k Ďolíčku zjišťujeme, že se v okolí pohybuje několik sešívek a dokonce s nimi mělo „čest“ pár členů posádky Holasbusu, který bohužel dorazil před námi. Dáváme dohromady lidi a absolvujeme lehkou noční procházku po krásách vršovického okolí. Na nikoho ale nenarážíme, takže se vracíme ke stadionu a postupně se rozcházíme. Někteří si výjezd již skoro tradičně prodlužují až do brzkých ranních nedělních hodin.
V následujících kolech nás čeká poměrně dlouhá výjezdová pauza – po sobotním (19. 3.) utkání se Slováckem a následné reprezentační pauze nás čeká opět domácí utkání (první dubnový víkend) s Libercem. Proto přijďte maximálně podpořit Bohemku v těchto dvou klíčových utkáních. Bezpochyby si situace žádá dvakrát naplno bodovat a absolvovat následné zápasy v co možná nejklidnějším rozpoložení.
Rádi bychom vás také závěrem tohoto reportu pozvali na akci „Zelený čtvrtek – Party (nejen) pro Bohemku“, kterou jsme se rozhodli uspořádat na podporu klubu. Akce se koná ve čtvrtek 24. 3. od 20:00 ve Vacuum Art Baru a tímto i Vacuu děkujeme za ochotu a vstřícný přístup. Veškerý zisk ze vstupného (50 Kč/osoba) pošleme na účet DFB jakožto příspěvek fanoušků na ukončení konkurzu! Stejně tak bude přítomna kasička na dobrovolné příspěvky a také budete mít možnost zakoupit si některé produkty DFB, jež byly vyrobeny za stejným účelem. Line-up účinkujících kapel a interpretů bude postupně aktualizován a doplňován na FB pozvánce. Úmyslně jsme zvolili co možná nejširší spektrum hudebních žánrů, aby si každý „přišel na své“. Nejdůležitějším poselstvím vedle dobré zábavy však zůstává snaha co nejvíce pomoci našemu klubu a DFB s tím tíživým miliónovým závazkem. Proto neváhejte a přijďte se svými přáteli 24. 3. 2016 na tuto akci, kde může každý spojit příjemné s užitečným. Díky předem všem za podporu!
Ještě předtím nás však čeká úterní sraz před Magistrátem (sraz 8:15) a domácí utkání se Slováckem, na kterém nesmíte chybět. Pojďme v úterý dokázat, že heslo „Ďolíček nedáme“ není jen pouhou frází a v sobotu zafandit pod hodiny a dotlačit naše hráče za třemi body!
BOHEMKA DO TOHO!
Tleskám Normálovi a podepisuji se pod jeho příspěvek. SCHEI$$ RED BULL! Nerozumím tomu, proč naše vedení domlouvá přáteláky s pseudokluby pod taktovkou RB (nejdřív Salzburg, teď Leipzig), čímž de facto uznává samotnou existenci těchto paskvilů.