Po studené sprše na Letné přišla ještě ledovější. Po klasické penaltě alá Cirkus Sparta věřili všichni fanoušci zelenobílých ve vítězství a tři body v nadcházejícím kole. Sigma Olomouc se nacházela jen o skóre za námi a navíc hrála venku – tedy srovnatelný soupeř, kterého bychom měli s podporou domácích fans v zádech sfouknout jako svíčku. Místo toho však v úvodu utkání udeřili hosté a zbytek hrací doby už si potom pohlídali. Potupná série bez domácího vítězství tak pokračuje a s ní i frustrace a nasranost všech zelenobílých příznivců.

Před utkáním panuje v Sektoru dobrá nálada. Všichni jsou přesvědčení, že na vítězství proti Hanákům má i oslabená zelenobílá jedenáctka. Přesto však chceme naše plejery ještě vyhecovat, a tak si k úvodu zápasu chystáme i choreografii s nápisem „209 DNÍ POTUPY – JE ČAS VYHRÁT!“ doplněnou o pár ohňů. Zároveň také přejeme sborově Ládinosovi k jeho krásným šedesátým narozeninám a utkání může začít. Bohužel poučení z chorea si však zřejmě vzali spíše hosté v modrobílé, jež ve dvanácté minutě skórovali a tento výsledek už do konce zápasu nepustili. Tým Bohemians jim to, nutno podotknut, značně usnadnil. Z nekonečných přihrávek na beky, rohů na krátko a minima střel na bránu už úplně bolí oči. K tomu absence bojovnosti snad s výjimkou Barťase, který opět prokázal, že si zelenobílého dresu skutečně váží.

Utkání tudíž skončilo nula body pro Bohemku a totální frustrací všech přítomných klokanů. Olej do ohně navíc přilil trenér Hašek, který jakožto kapitán skočil první do záchranného člunu a zbytek týmu hodil mediálně přes palubu. Takto se lídr nechová! Trenérovo vyjádření bylo alibismem nejhrubšího zrna, absolutní absencí sebereflexe a totální neúctou vůči klubu, který ho i přes mizerné výsledky, za které nese zodpovědnost, stále zaměstnává.

Po fanouškovské stránce se samozřejmě s postupem času projevovala výše zmíněná frustrace. Jak se v úvodních deseti minutách fandilo opravdu skvěle, šel od obdržené branky support postupně níž a níž. Pomyslným lakmusovým papírkem byl zejména přístup hlavní tribuny, jež v závěru zápasu již prakticky na žádnou výzvu kotle neodpověděla. Těžko se divit… Stadion by zaplněn solidně, na tribuny si našlo cestu rovných 4377 fans. Hanáků dorazilo přibližně padesát, byli nepochopitelně roztaháni po celém sektoru, vyvěsili jednu (!) menší vlajku a párkrát na nás něco za úsměvného máchání rukama volali. Rozumět jim však nebylo.

Pokud si někdo po zápase myslel, že už být hůře nemůže, vyjádření trenéra Haška ho asi vyvedlo z omylu. Dotyčný spadl v rovině osobních sympatií někam mezi lorda Voldemorta a Disciplinární komisi FAČR. Po sportovní stránce v něj však stále máme jakous takous důvěru, a proto ve vší naději vyrazíme do Zlína podpořit naše hochy. Zajímá nás jediné – VÍTĚZSTVÍ!

Pojeď do Zlína i ty – podpořit klub, co navždy v srdci máš!