Po týdenní přestávce nás čekalo poslední kolo podzimní části a předposlední utkání tohoto roku. Chladné počasí bylo určitou předzvěstí toho, jaký soupeř nás tradičně od pěti v Ďolíčku očekával. Ze severu totiž přijel do Vršovic FK Baumit Jablonec, bývalý tým našeho trenéra Webera.

Ačkoliv návštěvnost nevypadala od počátku dobře, nakonec se nás sešlo na stadionu 3889, tedy jakýsi průměr. Předzápasový program byl jako vždy stejný – pověsit vlajky, pokecat s kamarády, jen těch piv se asi vzhledem k teplotám odtočilo méně.

Naši borci nastoupili v tradiční zelenobílé. Soupeř v černé. Největší pozornost asi celý předcházející týden patřil stoperské dvojici a vůbec celé zadní linii. Její složení bylo nakonec Růžička, Krch, Cseh, Moravec. Ze hry měl rozhodně více Jablonec, nicméně i Bohemka si dokázala vytvořit určité šance. Měli jsme poměrně rychlý přechod do útočené fáze a mohli jsme vidět několik pěkných akcí našich hráčů, bohužel chyběla lepší koncovka.  Gól v první půli žádný nepadl a to i zásluhou tradičně výborného brankáře Berkovce, který dokázal chytit nebezpečnou hlavičku Třešnáka a vykrýt Hubníkovo sólo od půlky hřiště. K poločasové remíze významnou měrou přispěl již předem obávaný sudí Jech, jenž zcela nepochopitelně přehledl krátce před přestávkou faul na Jakuba Horu ve vápně Jablonce. Z našeho pohledu jasná penalta a naši „bafuňáři“ by se měli hodně hlasitě ozvat! Pokud najdou odvahu…

Druhá půle byla až na pár úvodních minut v režii hostí a opět pánů rozhodčích (a bůh ví, koho dalšího v pozadí). Jablonec nakonec dokázal využít alespoň jednu šanci, kdy si Hubník zaběhl pro přihrávku za obranu a poslal míč mezi nohy padajícího Berkovce do brány. Jeho oslavy před tribunou domácích byly na facku. Hubníkovu hloupost však po závěrečném hvizdu dokázal ještě více překonat jablonecký „reprezentant“ Vaňěk, který si neodpustil několik poznámek a zcela evidentní provokace vůči hlavní tribuně, která nakonec jemu i všem sudím dala jasně najevo, co si o nich myslí.

Dění na tribuně bylo o poznání příznivější. Na úvod konfety, papírky a velmi vyvedené choreo odkazující na ukončení veškerých soudních sporů. Hořkou stránkou věci ale zůstává, že v tom má prsty mafián Pelta, jehož jméno v průběhu hry také několikrát zaznělo a radost by z toho Míra asi neměl.

Závěru utkání dominovalo pyro – několik dýmovnic (bílé a zelené) a ohňů. Support normální, nic extra, ale žádný propadák.

Fanoušků hostí dorazilo zhruba dvacet. Já osobně jsem je v průběhu zápasu vůbec nijak nezaznamenal.

V posledním podzimním kole tak nebyla nouze o emoce. Výsledek nás však příliš těšit nemůže. Už je potřeba začít bodovat a to naplno! Remízy nás nikdy neposunou do bezpečných pozic. Snad se nám to podaří již příští týden proti Brnu a zahájíme tak úspěšně druhou polovinu sezóny. Bude to na delší dobu poslední soutěžní utkání naší milované Bohemky, tak dorazte, jinak budete své neúčasti později určitě litovat! Nic jiného než 3 body nebereme!