V pátek večer k nám zavítal jeden z největších soupeřů v boji o záchranu, Baník Ostrava. Vzhledem k událostem z předchozího kola, ke kterým došlo na Bazalech, utkání provázela spousta bezpečnostních opatření.  Již od odpoledne jsme se tak ve Vršovicích mohli cítit jak na srazu policejní akademie. Scházíme se krátce po obědě v jedné z našich oblíbených hospůdek, řádně se občerstvujeme a připravujeme na zápas.  S přibývajích časem nálada roste, zpívají se chorály známé i neznámé, prostě panuje dobrá atmosféra. Přibližně hodinu před výkopem se přesouváme k Ďolíčku, k našemu příjemnému překvapení nás u vchodu pořadatelé téměř nezdrží a všechno probíhá poměrně hladce.  Stadion se pomalu ale jistě zaplňuje, v kotli se věší vlajky na plot, choreo už je připravené a tak nic nebrání, aby utkání začlo.

Nejdříve k fotbalu. Hrál se typický  „záchranářský“ fotbal, nikdo nechtěl udělat chybu v obraně, málokdy se někdo pustil do útočení ve větším počtu hráčů, a proto fotbal vypadal tak, jak vypadal. Přesto šance byly na obou stranách, ani jedna však nebyla využita. Impotence našich borců vstřelit gól bohužel bije do očí, musíme doufat, že do příštího utkání se někdo probere. Hlavně nás zklamal Ivan Lietava, který v tomto zápase nevyhrál snad jediný souboj, při nákopech na něj radši ani neskákal a jen se „staral“ o soupeře. Vzhledem k jedné žluté kartě byl skoro zázrak, že utkání dohrál.  Kolega z útoku Klavík pak jen potvrdil svou zbrklost, kdy po pěkné zasekávačce v pokutovém území mohl střílet na branku, ale rozhodl se „vyšperkovat“ akci další kličkou, kterou tuto nadějnou šanci totálně zazdil. V dobrém světle se ukázal snad jen kapitán Pepa Jindřišek a střídající Petr Nerad, který hru v druhém poločase oživil a dokonce povedenou střelou zpoza vápna mohl rozhodnout utkání v náš prospěch. V brance byl pak opět skvělý Berkovec, který nás zachránil od nejhoršího (po kolikáté už?). Výsledek 0:0 nic moc neřeší a jen pomáhá týmům nad námi. Pozitivem snad může být jen to, že díky této remíze máme s Baníkem lepší vzájemné zápasy, což může v konečném účtování hrát důležitou roli.

To zajímavější, co se na stadionu odehrávalo, se událo v hledišti. Již 10 minut před výkopem si oba kotle vyjadřují vzájemné „sympatie“ a vypadá to na velice kvalitní utkání z fanouškovského hlediska. Při výkopu ultras vytahují povedené choreo, reagující na odložení jednání o budoucnosti Ďolíčku,  se vzkazem pro zastupitele: „Radnice jednej!“. Sliby se mají plnit!

Kotel i hlavní tribuna od začátku dobře fandí a v Ďolíčku vládne správná fotbalová atmosféra. Ve 30 minutě vytahujeme nápis „FAČR a média lžou, policie rozbrečela děti slzným plynem.“ a baníkovci „Dost bylo lží“ jako reakci na mediální hysterii, jíž jsme opět svědky. Zbytek poločasu je z naší strany takový nemastný neslaný. Bohužel kvůli technickým nedostatkům nemá náš speaker megafon, a tak naše fandění následně upadá do obvyklého průměru, kde většina lidí nefandí a když už fandí, tak každý hlouček pro jistotu něco jiného. Po poločase začínáme „Argentinou“ s dresem a vlaječkami, letí i nějaká ta konfeta. Povedlo se zprovoznit megafon a následuje povedený asi 10-minutový chorál Gól klokan gól, a v kotli to začíná vřít. Opět se však projevila naše neorganizace, kdy část kotle u hlavní tribuny sice fandí,ale absolutně nesynchronizovaně se zbytkem. Proti neochotě lidí fandit společně a nekřičet si, co je zrovna napadne, nám megafon či cokoliv jiného bohužel nepomůže. Díky tomuto opět support lehce upadá, naštěstí ne tolik jako v první půli. V tomto utkání po předchozí domluvě mezi všemi skupinami a zástupci klubu se neodpaluje žádná pyrotechnika. Všechna média a snad i FAČR se určitě těšili na další skandál a „masakr“ v Ďolíčku (novináři, aby měli o čem psát, bafuňáři z FAČR pak na tučnou pokutu), fanoušci obou klubů však k nečemu podobnému nedali jediný podnět. Přesto se nepíše o klidném průběhu utkání, dobré atmosféře atd, všechna média se věnují domluvenému střetu obou chuligánek někde v parku…

Něco málo k  hostům. Chachaři dostali k dispozici 250 vstupenek, což při jejich „výjezdové“ kvalitě nebyl problém vyprodat. V sektoru hostí se jich schází podle jejich vyjádření 205, dalších 30 zůstává před stadionem a  přibližně stejný počet vytváří menší kotel na kraji hlavní tribuny (A1). Adresný ticketing tak evidentně nefunguje, jde jen o další krok, jak znepříjemnit a znesnadnit návštěvu fotbalového utkání. Přesto oceňujeme práci lidí z Bohemky (DFB), kteří se snažili vyjít vstříct i mimopražským fanouškům Bohemky a dostat je tak na stadion. Zpátky však k Baníku. V jejich kotli visí 2 velké vlajky:  „GKS Katowice“ a „Vlajkonoši domácí“,  při výkopu se reprezentují choreem „Svalnatí alkoholici“ , přičemž celý jejich sektor jde do půl těla. V druhé půli vytahují sektorovku Baník Ostrava. Celé utkání aktivně fandí a ukazují, proč patří ke špicce ultras na české scéně.

Sečteno a podtrženo bylo v Ďolíčku k vidění utkání s nadstandardní atmosférou. Přejme si více takových.

Příští víkend nás čeká výjezd jara do Olomouce, tak doufáme, že už rušíte všechny obědy u babiček a vyrazíte s námi v neděli na fotbal. Musí nás jet co nejvíc!