K výjezdu do Ostravy jsme i přes nepříznivé výchozí podmínky vyrazili na poslední chvíli vlakem. Samotná cesta a vše okolo se určitě vydařily a rozhodně není čeho litovat. Fotbal jsme však asi měli vyměnit za památky či Stodolní, jelikož z předvedeného výkonu našeho manšaftu na hřišti soupeře už opět bolely oči.

Zhruba dva týdny zpátky se stává výjezd na Baník velkým tématem. Jedná se bezpochyby o oblíbenou venkovní destinaci, okolnosti (zejména začátek utkání a možné vlakové spoje) však zelenobílým fanouškům příliš nepřejí. Přesto se daří vyjednat posun výkopu a najít alespoň jeden vlak, jenž by nás mohl odvést domů. Otázkou zůstává, zda chceme řešit místenky a jet Pendolinem? Nejprve převládá názor, že vyrazíme auty. Nakonec se však karta obrací a my na začátku týdne skupujeme zhruba 60 – 70 místenek. Slušné číslo vzhledem ke spěšné organizaci. Nutno říct, že se cesta velmi vydařila, obešla se bez větších obtíží, o společnou zábavu nebyla nouze a pohled na stojící příslušníky (zvyklé na pohodlí několika vyhrazených kupéček) byl k nezaplacení. Naši už tak dost kvalitní společnost doplnila i řada společensky známějších osobností, namátkou Ála Bartková:), Robert Záruba, Michal Dusík, Vratislav Lokvenc či Jiří Drahoš.

V Ostravě na nádraží ve Svinově pak měníme vlak za autobusy a hodinu před utkáním už čekáme na odbavení před stadionem. Ochranka možná až příliš úzkostlivě dodržuje časový harmonogram, zcela zbytečně pátrá po nálepkách a natáčí vlajky na kamery. Na rozdíl od karvinských bouchaček se však aspoň chová profesionálně a korektně. Jen ty holky by nemusely čekat až na konec – jaká slezská hlava (stejně jako v Karviné) tohle vymyslela? V hostujícím kotli vítkovického stadionu se nás nakonec schází 111. Pro nás rozhodně zklamání po nedávném výprasku Plzně. Mírně se občerstvujeme a přihlížíme plnícímu se stadionu, do něhož si našlo cestu úctyhodných 8664 fanoušků. Celková atmosféra však odpovídala mnohem většímu obsazení.

Domácí fans již tradičně mocně fandili, čemuž pochopitelně přispíval i průběh utkání a konečný výsledek. Silně se zapojovaly podélné tribuny, ať už k chorálům či mexické vlně. Před domácími nezbývá než smeknout. Skvělá atmosféra. Vzhledem k postihům z minulého utkání (zákaz chorea kvůli jeho zapálení při minulém domácím utkání FCB) bohužel domácí nepřispěli žádnou grafickou prezentací. V závěru jen vyvěsili zabavené dresy domácích hráčů, ti si je však nevyzvedli.

K atmosféře utkání jsme se snažili přispět i my. V první půli byl support ještě obstojný (velmi se povedla opakovačka!), výrazná převaha domácích, náročná cesta, horké počasí a zejména pak bezzubý, odevzdaný výkon klokanů nás však po pauze zlomily a poslední minuty utkání se tak odehrávaly v rozčarovaném tichu. Smutný pohled. I přesto si pochvalu za nekonečné hecování zaslouží staronový speaker, jenž pro toto utkání zaskočil za současného support leadera. Jsme rádi, že se dobří klokani, když je potřeba, vracejí, což koneckonců platí i pro bubeníka, který protentokrát zaskočil. Díky vám oběma! Na rozdíl od domácích jsme dokázali přelstít zákaz choreografií pro oba fanouškovské tábory za výše zmíněný drobný prohřešek a prezentovali se čtyřmi transparenty. Aspoň v něčem jsme tento den modrobílé předčili. Nápis „dolů FKD, FCJ; nahoru FCB, SFC; NO fans; NO fun“ jasně prezentoval postoj, že fanoušci Bohemky se chtějí měřit pouze s fanoušky skutečně prvoligových parametrů, nikoliv s ultra přeborem. Domácí evidentně tento názor sdíleli, jelikož se náš nápis dočkal potlesku a pokřiku “český fotbal pro fanoušky“. Jediným úsměvným momentem druhé půle bohužel byla dvě klokáňata, která se rozhodla vyčistit zelenobílou zónu od veškerého odpadu a zaházela dráhu za plotem kelímky a lahvemi z nejbližšího okolí.

Vlajky v sektoru hostí: U.R.E, Greenhorns, Berserk, Fanatici z Bohemky, Srdce pro Bohemku, Buchta Genk

Po utkání jen velmi rychle „děkujeme“ hráčům, opakovačka byla pouze pro nás samotné a dominoval jí pokřik „porazit Jihlavu“. Následně mizíme k busu a zpět na nádraží. Cesta do Prahy má sice z počátku pochmurný hudební doprovod, jinak však po zbytek cesty dominuje poměrně dobrá nálada a nechybí ani chvilka vzrušení, kdy dochází k menšímu konfliktu se čtyřmi Chachary, kteří si dělali zálusk na naše poctivě zamluvená a zaplacená místa. Nakonec jsou však vykázání do přední části vlaku za svým soukmenovcem a kapitánem Baníku – Milanem Barošem. Slezský patriot zřejmě preferuje klima a přívětivost hlavního města! :)

Stále nemá cenu smutnit, jedná se o dobrou sezónu, ale takovýchto ztrát z venku je ohromná škoda. Kde jsme mohli být porazit Duklu, Karvinou, Slovácko či teď Baník… Aspoň že v Ďolíčku hrají klokani všem lidem pro radost. Proto by byla škoda přijít o další slušnou podívanou, a to už v sobotu od 17:00 proti Vysočině Jihlava. Tři body jsou povinností a nezbytnou omluvenkou za další výsledkově zpackaný výjezd.

Hoši, kurva, bojovat! A ne jen doma!