Po dvou návštěvách našich kamarádů ze švédského Hammarby (tedy po loňském výjezdu do Karviné a letošním derby proti SKS) vyšla opět řada na nás. Schémata české a švédské ligy nejsou bohužel pro naši stranu příliš vstřícná, a tak se část z nás rozhodla obětovat domácí match se Slováckem a vyrazit na Stockholmské derby Hammarby – AIK.

O vypjaté atmosféře se přesvědčujeme již po příletu, kdy nás v metru zastavuje skupinka z AIK. Po krátké a nepříliš vlídné diskuzi však pokračujeme svojí cestou a kontaktujeme kamarády ze SöderBröder. S jedním z nich následně sledujeme zelenobílý koncert proti Slovácku v Ďolíčku a poté se přesouváme na oficiální sraz celé bandy, kam dorazili i ostatní z příprav na stadionu. Rozdávají se světlice a také pokyny k nadcházejícímu dni. Rozhodně zajímavá zkušenost nahlédnout do interního fungování jiné party v jiné zemi. Zároveň se dozvídáme, že ještě ten večer proběhl střet mezi oběma chuligánskými ekipami ve formátu 70 HIF x 100 AIK, kdy si bohužel vítězství připisuje početnější skupina soupeře. Zbytek večera však pokračuje hezky po česku. Přesouváme se do baru, valíme pivka a vedeme spory s místním personálem, který má na rozdíl od Čech tendenci vychovávat. Nakonec tak musíme bar opustit předčasně, jelikož prý moc pijeme…

To ovšem v baru netušili, jak to chodí u nás doma! Druhý den ráno se totiž během dopoledne probíráme a na dvanáctou už opět dorážíme na místo činu. Místní servírka už jen rezignovaně rozhazuje rukama. Ve stejných prostorách pak potkáváme další kluky ze SöderBröder, ale i jiné skupinky a fanoušky místních zelenobílých, navazujeme kontakty a rozdáváme nálepky. Setkáváme se zde i s dvojicí starších borců, jež nás nedávno oslovila na Facebooku a chystá se do Prahy na Bohemku v říjnu. Následně se už přesouváme ke stadionu, předstíráme hloupé turisty z Čech a zcela bez problému tak pronášíme světlice přes ochranku na stadion. Samotný zápas měl zejména v první půli velmi dobrou atmosféru – na každé straně padl gól, oba kotle se předvedly nádhernými choreografiemi a velmi dobře fandily. V druhém poločase pak přišel moment domluvený předchozího večera, a tak se skrytí pod vlajkou maskujeme a během celého poločasu společně se SöderBröder odpalujeme jednotlivé světlice. Svoji zahraniční premiéru si tak zřejmě odbyly i sektorácké kukly. Po zápase se část kamarádů odpojuje (přeci jenom je neděle večer), zbytek, včetně nás, míří k velkému nadšení zmíněné servírky opět do známého baru, kde tentokrát přežíváme až do zavíračky a následně se ještě přesouváme do sousedního podniku.

Třetí a poslední den ve Stockholmu už probíhá poklidně, turisticky. Na večer se ještě scházíme s leaderem SöderBröder, dáváme večeři, pár piv a chystáme se k odletu. V hospodě však kromě nás sedí i jeden zlobivec AIK (což se dozvídáme později), který dává echo našim „starým známým“ z metra a nakonec se na naši českou delegaci vydává výrazně početnější banda chuligánů AIK. Tato zpráva se k nám, díky našim kontaktům, dostává s dostatečným předstihem. Na doporučení tedy opouštíme lokál. Následujícího rána pak už sedíme v letadle a chystáme se domů – do Vršovic, do Ďolíčku, na Bohemku, na české pivo a na české ceny… :)

Suma sumárum to byla zase jedna velká party, což ani jinak s našimi švédskými kamarády nejde. Už teď se proto těšíme na jejich další návštěvu v Praze, k níž už se pomalu schyluje!

Bohemka do toho! Heja Hammarby!