Pohár není v posledních letech něčím, čím by se náš klub mohl zrovna chlubit. Přesto rádi vzpomínáme na pohárové výjezdy z minulé sezony (oba do HK), i když teda ten druhý byl herní i výsledkový propadák, a tak již během víkendu spřádáme plány na úterní utkání klokanů v Hulíně. Reálné obrysy dostává naše účast na tomto pohárovém klání během pondělka, takže nakonec ve čtyřech kusech vyrážíme autem směr Morava na 7. předkolo Evropské ligy. Postupně se dozvídáme o dalších posádkách klokanů cestujících do Hulína různými dopravními prostředky, což nás nejen těší, ale i posiluje naše postupová očekávání. Papírově nejslabší možný soupeř z MSFL (3. nejvyšší soutěž) – čekáme proto jasný postup, byť nás straší horory z Domažlic, Meteoru, Znojma či Varnsdorfu, které z našich hlav prostě nejdou vymazat.

Cesta je překvapivě poklidná. Až na pár zúžení na D1 se vyhýbáme jakýmkoli jiným dopravním komplikacím, takže po třech hodinách dojíždíme do Hulína. Dobré městské značení nás navádí k místnímu sportovnímu areálu, u něhož na nás čeká nejen dostatek parkovacích míst, ale také antony. Nicméně nutno podotknout, že po celou dobu PČR monitoruje situaci pouze zpovzdálí a tak nedochází k žádným zbytečným hrotům. U vstupu zjišťujeme, že ke každé vstupence je přiložen poukaz na jeden nápoj a jednu klobásu, které jsou zahrnuty v ceně lístku, která činí 50 kč. Míříme tedy ihned k prvnímu stánku, kde poukázky mizí rychlostí „hladu a žízně“. Navíc zjišťujeme, že kromě piva jsou v nabídce také tvrdší ráže (rum, vodka, slivovice, hruška…), což někteří využívají a posilňují se ještě před úvodním hvizdem. Pohárová utkání s takovými podmínkami – to je panečku ráj pro fanouška! Postupně se schází více a více klokanů a začíná to vypadat na solidní počet z naší strany. Odebíráme se do „hostujícího sektoru“, který se nachází na jednom z krajů místní hlavní tribuny. Přítomnost lavic určitě nejen u mě vyvolala vzpomínky na hlavní tribunu v Ďolíčku ještě před instalací jednotlivých sedaček.

Náš sektor se nakonec zaplňuje a nachází se v něm 52 hlav, další klokani jsou přítomni po celém stadionu. Snažíme se po celý zápas fandit, což se nám poměrně daří. Střídají se lepší momenty se slabšími. Prim hrají pokřiky, přesto několikrát za zápas zazní i delší chorály (horto, jdem na fotbal, gol-klokan-gol…), což lze vzhledem k nepřítomnosti bubnů považovat za úspěch. Řada se dostává i na spontánnosti (Siim Luts´s on fire, Mladý/starý apod.).

Během první půle hecujeme přítomnou dvojici hasičů, což nakonec končí tím, že mezi námi koluje helma jednoho z nich. O poločase vyřváváme rozcvičujícího Pepu Jindřiška, který nás zdraví a nastupuje do druhého poločasu. Za zmínku stojí také hecování pomezního rozhodčího na naší straně (zdravíme Tome:), vše díky jednomu z fanatiků, který zjistil jména sudích. Mával slušně! Opakovačku „navždy věrní“ se daří opět modifikovat, tentokráte zapojujeme fráze „my chceme postup“, „do Evropy“, „UEFA Mafia“ atp. Na hřišti Bohemka dominuje. Brzký gól Maška a pojistka Kuchty ve druhém poločase nakonec posílají naše barvy do dalšího kola. Domácí se snaží po celý zápas hrát ze zajištěné obrany a nutno podotknout, že nehráli vůbec zle. Vyložených šancí mají však pomálu a klokani kontrolují průběh až do konce. Celková návštěva na utkání činila 1143 diváků. Po závěrečném hvizdu přichází na řadu hirošimy, stroba a dýmy. „Ochranka“ bez jakéhokoliv problému – další nečekané pozitivum. Děkovačka se nese v již tradičním duchu opakovačky a následné postupové bouře nás i hráčů, vše zakončeno sborovým „my chceme pohár“.

Po zápase míříme pomalu ze sportovního areálu. Někteří se naposledy občerstvují u stánků a po krátké přátelské diskuzi s místními míříme k autu. Cesta zpět ubíhá rychle i díky hitovkám, které nám zpestřují jízdu do Prahy a které několikrát modifikujeme do mnoha různých textových podob. Nezapomeňte, že v sobotu 24. 9. nás čeká ligový duel s Příbramí, po kterém následuje akce „Zelená sobota“. Výtěžek poputuje na konto Družstva Fanoušků Bohemians. Pozvěte své kamarády a přátele a dorazte se po utkání s Příbramí pobavit do Vacuua!