Po velmi náročném losu (Plzeň, Sparta) čekal na klokany venkovní zápas na půdě Slovácka. Vzhledem k příznivému termínu (sobota 16:00) padla volba na vlak, což se nakonec ukázalo jako skvělý výběr. Na srazu se ale bohužel scházíme v opravdu bídném počtu. Všehovšudy 22 hlav z Prahy je regulérní ostuda, zejména po trendu, který jsme nastavili v minulé sezoně, kdy výjezdy na Moravu patřily mezi početně lepší než v letech předcházejících. Znechucení však nemá dlouhého trvání, všem dochází, že tento počet není ostuda těch 22 fanatiků, ale těch, co na výjezd s námi mohli vyrazit, ale jednoduše se na to vysrali… Po nákupu lístků ještě doplňujeme zásoby na cestu a míříme na nástupiště. Čerti nás směrují hned za lokomotivu, kde máme vyhraněný vagon, který tentokráte tvoří kupéčka. Nutno dodat, že jsou tentokrát naprosto v klidu a nechávají nás se bavit po svém.

Začátek je trochu mdlý, postupem času se však zábava rozjíždí na plné obrátky a již za Kolínem přichází první chorálové chvilky. Své dělá i přítomnost „hi-fi soustavy,“ kterou obstaral jeden z členů výpravy, ze které se po celou dobu zájezdu linou ty největší světové i české hity a šlágry. Po cestě přistupuje několik dalších fanatiků zelenobílých barev. Bohužel větší část přítomných podceňuje délku výjezdu, tudíž nám asi hodinu před příjezdem do UH dochází zásoby veškerého občerstvení. Plánujeme návštěvu nádražky na příštích několika zastávkách, nicméně není příležitost a tak doslova žízniví vystupujeme minutu před třetí hodinou v Uherském Hradišti. Na nádraží čeká ještě pár klokanů, takže společně vyrážíme na místní stadion v počtu kolem 30ti. Cesta pěšky trvá okolo 15 minut. Skrze park u stadionu přicházíme k hospodě u vstupu pro domácí, kde už sedí několik klokanů z automobilových posádek. Někteří z nás pak postávají venku, jiní jdou koupit pivka. Však to znáte. Krom několika milých (od místních slečen), ale i přísnějších (od slováckých Venců Konopníků) pohledů probíhá vše v klidu, takže po doplnění energie míříme k našemu vstupu na druhé straně stadionu. Zdejší fotbalový stánek je poměrně útulný. Jeho uzavřenost a celkem příznivý „plot-neplot“ oddělující sektor hostí se z pohledu fanatika musí řadit k těm lepším výjezdovým destinacím. Věšíme zástavy a čekáme na nástup obou mužstev. Celkově se nás schází v sektoru 89, což je sice oproti loňským 60 kusům zlepšení, ale i tak bychom se představovali a přáli mnohem lepší výsledek.

Na plotě tentokrát visí tyto flagy: Hulk, U.R.E., Greenhorns, Berserk, Fanatics from Lety, Sektor1905

Hodnocení supportu by se dalo vzít z několika hledisek. Po celou dobu utkání se snaží několik jednotlivců rozeřvávat a hecovat. Roli Kolíka, který tentokrát nemohl vyrazit, si na svá bedra bere hlavně jeden fanatik z našich řad. V prvním poločase se snažíme rozjíždět i delší zpěvné chorály, to se však díky absenci bubnů příliš neosvědčuje a tak se snažíme fandit většinou „pokřikově“. Bohemka-do-toho a Hoši-bojovat jsme si dali opravdu mnohokrát. Daří se ale (i díky hecování) dobře zapojovat ruce, takže vytleskávačky jsou na celkem dobré úrovni.

Největší hukot však jednoznačně přichází s opakovačkou „Navždy věrní-Bohemáci-Fanatici“, kterou se daří modifikovat a namátkou zazní po opakování slova „fanatici“ hromové „hoši bojovat“ nebo třeba „my chceme gól“. Celkový dojem ze supportu (vzhledem k tomu, že to byl výjezd) musíme však hodnotit bohužel podprůměrně, i když by se našly pasáže zápasu, kde jsme s ním mohli být celkem spokojení a podle ohlasů jsme byli i slyšet ve streamovém přenosu.

Do aktivního celozápasového fandění se po většinu času zapojuje cca polovina přítomných, což je opravdu škoda. Přesto patří velký respekt každému klokanovi, který dorazil podpořit svůj milovaný klub. Zvláštní zmínku si zaslouží klokani ze Slavičína, kteří nám zpestřili výjezd v podobě domácí slivovičky. Na hřišti se klokanům nedaří. Přestože v prvním poločase dvakrát nastřelili tyč, nedokázali skórovat a po dvou individuálních chybách (obě po vhazování) ve druhém poločase končí utkání 2:0 pro domácí. Děkovačka se nese ve stylu opakovačky (navždy věrní) a hecování hráčů, ať nevěší hlavu a konečně bodují. Domácí se prezentují dvěma nápisy: „Za Slovácko bojujeme“ a „Seniore nezapomínáme“. Jejich support nám přišel nejhorší, co jsme tam kdy zažili, nejvíce jsou slyšet sóla jejich bubeníka a pochopitelně nahoru jde jejich support po gólech.

Po zápase opouštíme sektor a čekáme, až budeme v kompletní sestavě těch, co vyjeli vlakem. Po pár minutách vyrážíme směr nádraží. V přilehlém parku však probíhá jakási country slavnost s hojnou účastí místních, převážně starší generace. Po prvotním váhání se ujišťujeme, že máme do odjezdu našeho spoje moře času, a tak míříme k pódiu a oživujeme do té doby mrtvý „parket“. Po úvodních tanečních kreacích je nám zahráno na přání (velký dík patří přítomné kapele!) a tak rozjíždíme show na songy od Míši Tučného. Po pár minutách, kdy už se máme k odchodu, se pár metrů od nás šikuje skupinka 5 mladých ze Slovácka, kteří se tváří velmi drsně, zavazují si tkaničky na dva uzle (asi věděli pročJ) a sledují nás zpovzdálí za účelem ukořistit nějaký ten suvenýr. Čerti nikde. My tak neváháme a díky hecování mezi sebou se několik z nás rozbíhá vstříc oné pětici, kterou se daří hned bez problémů rozehnat. Po tomto intermezzu se pakujeme na vlak. Na nádraží je vše zavřené, takže se část z nás uchyluje na náměstí pro nějaké to občerstvení. Před nádražím mezitím koluje domácí slivovička, která do našeho odjezdu padne, takže někteří chytají druhý dech. Ona zmíněná pětice nemá ještě dost a snaží se odchytit nějaké naše zbloudilé jednotlivce se šálou. Výsledek je však stejný jako v prvním případě – rychlý úprk domácích a tentokrát není zapotřebí mít ani menší početní výhodu. Cesta zpět probíhá již v poklidu včetně přestupu v Olmiku na EC ze Žiliny. V něm máme vyhrazená opět svá místa. I přestože se jedná o 2. třídu, je vlak velmi komfortní. Ke slovu se dostává opět „hi-fi soustava,“ která nám společně s dalším děním zajišťuje slušnou porci zábavy. Téměř nekonečnou čtyřhodinovou cestu z UH ještě podtrhuje půlhodinové zpoždění, které nabíráme mezi Kolínem a Prahou.

Co závěrem? Výjezd to byl parádní, až na ten fotbal. Špatný start našich borců je třeba nutně vylepšit, dva domácí zápasy za sebou v následujících dvou kolech po tom jen volají. Přijďte podpořit klokany v boji o první letošní ligovou výhru – s Jabloncem v pátek od 20:15.

POJĎME BOHEMIANS!