Vlivem reprezentační přestávky jsme na další derby čekali 2 týdny. Tentokráte však šlo o mnohem prestižnější souboj než s Duklou. Jarní část bitvy o Vršovice se stejně jako ta z minulé sezony nesla v duchu boje o veledůležité body, jelikož oba dva týmy nemají zrovna daleko od sestupových příček. Slavia doma na jaře ještě nevyhrála a navíc držela sérii 3 porážek v řadě. Klokany zase trápila koncovka a bilance z posledních dvou zápasů byla nula na kontě vstřelených branek.

Před zápasem nic nepodceňujeme a poctivě se připravujeme již od brzkých odpoledních hodin. Nálada je dobrá a všichni doufáme v bodový zisk. Každý doladí hladinku podle své potřeby a jde se na sraz do Ďolíčku. Nejprve to vypadá na podprůměrný počet, ale postupem času se Náměstíčko slušně plní. Po půl sedmé vyprovázíme hráče, kteří se stejně jako my oblékli do „derby trik“, bouřlivým aplausem a hecováním k autobusu. Tohle gesto propojení hráčů s fanoušky zafungovalo skvěle a my již nedoufali v zisk nějakého toho bodu, ale přímo věřili. Prostě nešlo prohrát! Autobus s hráči vyráží a pár okamžiků nato se zhruba 400 klokanů za dozoru kosmonautů vydává po Vršovické směr prasečák. V blízkém okolí se motá „hlídka“ sešívaných, která čítá okolo 15 hlav. Jejich věk však spíše naznačuje, že hledají dětské hřiště s dostatečným vybavením v podobě houpaček, skluzavek a báboviček. Vpředu zaujímá místo nová zástava a za ní kráčí dav v jednotných bílých tričkách. Chorály se rozjíždí jak organizovaně, tak spontánně, což občas dělá neplechu a jsou chvíle, kdy přední část průvodu zpívá něco jiného než ta zadní. Za pár minut přicházíme k prasečáku a dáváme jasně najevo, kdo je ve Vršovicích pánem. Po krátké výměně názorů se sešívkama jsme nasměrováni k sektoru.

Kontroly probíhají celkem v klidu. Zklamáním (spíše nasráním) je pouze jeden stánek s občerstvením a také jeho sortiment. Na začátku zápasu probíhá realizace 3D chorea s tramvají doplněnou nápisem KLOKANI NA VÝJEZDĚ a několika bengály. Snaha nahnat lidi před výkopem zpět do útrob či je tam úplně udržet, aby potom „vystoupili“ z tramvaje, nakonec dopadá v rámci možností dobře a efekt naplnění sektoru je dobrý. Povedená prezentace! Support je z naší strany nadprůměrný. Kratší pokřiky a vytleskávačky jsou solidně doprovázeny aktivním zapojením rukou valné většiny sektoru. Delší chorály a fanatizování už nejsou na tak vysoké úrovni, nicméně v celkovém shrnutí jsme rozhodně nezklamali a support byl po celý zápas solidní. Své hrála bezpochyby i akustika stadionu. Celkově se nás v sektoru hostí schází okolo 950 kusů + dalších pár desítek klokanů se nachází na přilehlé podélné tribuně.

Na hřišti jsou v první půli mírně lepší sešívaní, nicméně jejich šance pochytá Zdeněk Zlámal nebo se slávističtí střelci trefují mezi své příznivce na Severu. Přestože Baéz (který mimochodem už od 3. minuty neměl hrát) v 16. minutě dostane míč do naší branky, díky zahrání rukou při zpracování nemůže jeho gól platit. Z naší strany stojí za zmínku hlavička Barťase z 21. minuty, kterou Martin Berkovec vyrazí mimo tři tyče. O čtvrt hodiny později střílí z vápna Jakub Rada, jeho střelu zneškodní opět Berky a k dorážce už se nikdo nedostane. Před poločasem ještě protáhne Škodova hlavička Zlámala. Poločas tak končí bez branek.

Na začátku druhé půle je vytažen dres, který je doplněn zelenými balonky. Nevypadá to vůbec špatně, ale přeci jenom kdyby byl opravdu celý sektor v bílém, bylo by to o třídu lepší. Na hřišti se brzy dostávají do vedení slávisté. Po ztrátě ve středu pole přichází křižný balon na Vukadinoviče, který přelobuje Zlámala a klokani prohrávají 1-0. Hned za 3 minuty se však střelec branky „vyznamená“ v jiném slova smyslu a po kose na Jakuba Radu přichází zasloužená červená karta. Bohemka se při více než půlhodinové výhodě jednoho muže v poli trochu trápí. Výsledkem jsou jen hlavičky Rady a Šmída. Obě však v brance červenobílých nekončí. V posledních minutách pobaví většinu přítomných obránce sešívaných Deli a jeho představení na téma „zavaž mi střevíček“. Když už to vypadá opravdu bledě, přichází v 89. minutě faul před vápnem na Radu. Přímý kop nakonec překvapivě zahrává Matúš Mikuš a jeho krásná střela zapadne za záda Martina Berkovce! Euforie v tu chvíli nezná mezí a stadionem se nese „dejte ještě jeden, posere se Eden“. Po vstřeleném gólu je odpáleno pyro (dým a nějaké bengály). Zápas nakonec končí remízou 1-1 a my děkujeme hráčům za bojovný výkon. Skvělý výkon předvedl Zdeněk Zlámal, který si zaslouží pochvalu i za emotivní oslavu vyrovnávací branky. Každý klokan pak musí být rád za Matúše Mikuše, který se konečně dočkal vstřelené branky. Za svoje bojovné výkony si ho zasloužil! Po zápase dáváme najevo, že jsme nezapomněli, co pro nás udělal Martin Berkovec. Ten nám na dálku děkuje. I když nad jednou situací ze začátku druhé půle jsme trochu kroutili hlavou a to když, část kotle řvala na Berkyho „poseru“ a později pak vyvolávala jeho jméno… Úsměvná situace :). Pan Škoda nestojí snad ani za zmínku. Snad jen, že v očích mnoha příznivců zelenobílých dosti klesnul.

Celková návštěva 8 019 diváků se zdála reálná. Domácí si připravili několik prezentací. Vzpomínku na zesnulé příznivce SKS, celotribunové choreo na počest Johna Williama Maddena, pozdrav kamarádům a narážku na předsezónní prohlášení ze svého tábora v souvislosti s bojem o poháry. Support sešívaných zůstal na své domácí poměry celkem za očekáváním.

Vyhecovaný zápas nakonec skončil nerozhodně. Ještě jednou moc děkujeme všem, kteří podpořili akci JEDNOTNĚ NA DERBY. Mohlo to být sice ještě o kousek lepší, nicméně i tak se prezentace celkem povedla. Klokani mají další šanci na to dostat se do klidnějších vod tabulky již v pátek, kdy v Ďolíčku hostí ostravský Baník. Přijďte podpořit naše kluky, 3 body jsou potřeba jako sůl i vzhledem k těžkému losu v posledních kolech. BOHEMIANS NEJLEPŠÍ V PRAZE!