Rozhodli jsme se po delší době opět udělat rozhovor s hráčem Bohemky a volba padla jednomyslně na zimní posilu Zorana Gajiče! Věříme, že se vám rozhovor bude líbit, a že v komentářích něco Zoranovi vzkážete, protože se sem jistě podívá :)

V úvodu rozhovoru nám dovol Tě přivítat v Bohemce. Tvůj přestup k nám byl celkem rychlý, jak se to celé vlastně seběhlo?

Díky, jsem moc rád, že můžu být zrovna v Bohemce. Ano, je to tak. Žádal jsem můj dnes již bývalý klub BSK Borca o možnost jít do Super ligy. Měl jsem dokonce i několik nabídek, nakonec ale vše proběhlo celkem v rychlém sledu. O tom, že poletím na testy do Turecka, jsem se dozvěděl vlastně večer před odletem, no a druhý den ráno jsem byl již na cestě…

Bohemka je tvoje první zahraniční angažmá. Představoval sis někdy, že z domovského Srbska půjdeš do České Republiky? Znal jsi naší 1. ligu a případně i Bohemku?

Ano, Bohemka je moje první zahraniční angažmá. Někdy jsem opravdu myslel i na Českou republiku a říkal jsem si, že by to mohl být dobrý krok v mé kariéře. No a když myslíte pozitivně, vše se může vyplnit. Něco málo jsem veděl, ale každým dnem mám nové a nové informace o hráčích, lize a pochopitelně i o našem klubu. Všichni mi říkali, že atmosféra v Ďolíčku je skvělá a musím říct, že se nemýlili.

Jak se Ti v klubu zatím líbí? Překvapilo tě něco?

Přestože jsem tady jenom chvíli, jsem tu opravdu šťastný. Nemůžu se dočkat dalších zápasů, obzvláště pak v Ďolíčku. Byl jsem docela překvapený, jak tady lidi svůj klub milují, zajímají se o něj a znají každého hráče. Respekt všem fanouškům. O atmosféře v Ďolíčku lze říci jen to nejlepší.

To jsme rádi. Zpátky ale k tvým fotbalovým začátkům. Kde jsi začal hrát fotbal, jak ses k němu dostal a bylo vždy tvým snem, že z tebe bude profesionální fotbalista?

Moje první fotbalové krůčky byly takzvaně s kamarády ze sousedství na našem plácku. V sedmi letech jsem pak začal v místním klubu Radnicki Nova Pazova. Byl jsem dost rychlý, tak jsem hrál v útoku a střílel hodně branek. Později jsem se dostal do Partizanu Bělehrad, kde jsem strávil 2 roky, načež jsem odešel do FC Rad Bělehrad a začal jsem hrát štítového záložníka. Když jsem se dostal do prvního týmu, byl jsem vlastně takový univerzál. Nakonec jsem zůstal na pozici stopera. Ano, byl to vždycky můj velký sen hrát fotbal a zároveň se jím i živit, snažím se dát do fotbalu všechno!

Tvým předchozím působištěm byl druholigový klub FK BSK Borča. Kolik fans na vás chodilo, jaká byla atmosféra na domácích zápasech a vůbec v celé druhé srbské lize? Probíhali všechny zápasy v klidu, nebo jsi zažil i nějaký riot od fanoušků?

Příliš mnoho fanoušků nechodí, tudíž ani atmosféra není nijak úchvatná. Obecně je v Srbsku těžké udržet si dost věrných fanoušků, kteří pravidelně navštěvují svůj tým. Trochu lepší je to v Super Lize, ale každým rokem je to horší a horší, je potřeba něco změnit. Jako hráč ne, ale nějaké výtržnosti jsem zažil coby fanoušek. Bylo to na zápase mezi Crvenou Zvezdou Bělehrad a Hajdukem Kula. Na severní tribuně, kde jsou radikální příznivci Zvezdy, byl policajt (tajný) a natáčel je. Oni to zjistili a…bylo to bláznivé.

Víme, že velmi dobře fungují především tábory CZ Bělehrad a Partizanu Bělehrad, svojí kvalitu má i Vojvodina Novi Sad. Kdo má podle tebe v Srbsku vůbec ty nejlepší fans a který tábor je mezi místními fans nejvíce respektován, co se ultras produkce a supportu týče?

Nejlepší atmosféra je podle mě na stadionu Crvene Zvezdy (Marakana), který dnes nese název Stadion Rajka Mitiče. Ale je to čistě věc názoru. Pro někoho jsou lepší fans Zvezdy, pro někoho fans Partizanu. Je to hlavně o tom, který z těchto týmů máte radši a který je vám víc sympatický. Z fotbalového hlediska je to pro mě lepší atmosféra na Crvene Zvezdě, ale třeba Partizan je podle mě lepší na basketbalu. Dále jsou v Bělehradě méně známé skupiny, které si ale zaslouží zmínit. Jsou to United Force 1987 z FC Rad a Taurunum Boys 1987 z FC Zemun (oba kluby z Bělehradu). Oba mají také svou kvalitu, přestože třeba Zemun hraje až třetí ligu.

Na českých fanouškovských serverech se často skloňuje jméno asi nejslavnějšího srbského fanouška Ivana Bogdanova. Víš o něm něco? Jaký je Tvůj názor na něj? Jak se na něj dívají lidé v Srbsku?

Pro mě není až tak slavný. Slyšel jsem o něm zejména v souvislosti se zápasem v Janově (kvalifikační zápas o MS 2010 s Itálií). Spíš to bylo ale tak, že hlavně média z něj udělala „hvězdu“. U fanoušků je velmi respektovaný, ale podle mě ne tak jako třeba šéf ultras Zvezdy – Savija.

Teď k dalšímu známému Srbovi. Vynikající formu nabral a vůbec podle nás jedním z nejlepších beků v Premier League je Branislav Ivanovič. V současnosti je se 4 trefami dokonce nejlepším střelcem mezi obránci v celé Premier league a 4. nejlepším střelcem Chelsea. Je právě on tvým fotbalovým vzorem nebo je tvým oblíbencem někdo jiný?

Je to bezpochyby vynikající obránce. Určitě patří do světové špičky. Je jedním z mých oblíbených hráčů, ale nemám vyloženě vzor mezi současnými hvězdami.

Z Londýna zpátky do Prahy. Už jsi zde byl ještě před tvým příchodem do Bohemky, nebo to byla tvoje premiéra? Už jsi měl čas si ji pořádně prohlédnout?

Samozřejmě jsem o Praze slyšel, ale nikdy před příchodem do Bohemky jsem v Praze nebyl. Byl jsem se už podívat v historickém centru. Je to fakt krásné město.

Jak jsi na tom s češtinou? S kým ze spoluhráčů si nejvíc rozumíš? 

Vše, co se týká komunikace se spoluhráči na hřišti, již znám, což mi také pomohlo rychle zapadnout. Hodně mi ze spoluhráčů pomáhá Elvis Bratanovič, dále také Pavol Cicman, Aleš Škerle a Jhon Mosquera, vedle kterých sedím v kabině.

Jak to máš vlastně daleko na stadion? A jak se dopravuješ na stadion a tréninky?

Bydlím ve Strašnicích na Praze 10, takže jezdím tramvají č. 22. Mám to kousek.

Už máš za sebou i první ligový zápas v našem dresu. Jak bys zhodnotil svou soutěžní premiéru? Byl jsi spokojen se souhrou obrané čtveřice?

Byl jsem spokojený. Nemusel jsem toho v obraně řešit tolik, takže to bylo spíš takové „rozehřívací“. Souhra byla úplně v pohodě. Spoluhráči jsou skvělí, myslím, že se můžeme každým dalším zápasem ještě zlepšovat. Navíc v té atmosféře, když jste na hřišti a cítíte, jak vás fanoušci  podporují.. To vás žene úplně až na hranici svých možností.

Tak to se těšíme, co budeš říkat po nějakém derby:) Byl teď na zápase s Jihlavou někdo z tvé rodiny? Nebo na návštěvu ještě čekáš.

Nikdo z rodiny zatím na zápase nebyl. Ale do Jablonce vyrazí můj brácha (dvojče) s jeho přítelkyní a má snoubenka. Strávíme tu společně celý víkend, má snoubenka tady pak již zůstane natrvalo a bude tu se mnou žít.

Jak v generálce proti Sokolovu, tak i v zápase proti Jihlavě, tě fanoušci řadili mezi naše nejlepší hráče, ne-li vůbec toho nejlepšího. Předváděl jsi spolehlivé výkony, dobrou rozehrávku, vyhrával jsi hlavičkové souboje, co ještě od Tebe můžeme čekat. Dočkáme se někdy gólu? :)

Díky moc, vážím se toho. Můžete si být jisti, že každý zápas odehraji na 100%. A možná přijdou i nějaké góly… :)

Co bys závěrem vzkázal fanouškům Bohemky?

Můžu říct, že jste mě naprosto uchvátili a nemůžu se dočkat dalšího zápasu!

Děkujeme za rozhovor. Hodně štěstí v Jablonci a pochopitelně i v dalších zápasech!

Taky díky. Mějte se!