Veškerý náskok, který jsme si v první polovině podzimu nastřádali, je ta tam a my se na konci první půle sezóny opět nacházíme ve velmi nepříjemné situaci. Poslední šancí, jak tento trend zvrátit byl výjezd do Plzně. Výhru čekal málokdo, optimisté věřili v bod, pesimisté se hrozili debaklu… Body jsme z hlavního města piva nakonec nevezli, žádná ostuda to však určitě nebyla.

Do Plzně vždycky jezdíme rádi, a proto jsme již několik dní před samotným zápasem vyhlásili na stránkách organizovaný vlakový výjezd. Navíc jsme využili atraktivity utkání a přicházejících mrazů a pro vás, pro fanoušky, si připravili něco nového do šatníku – sektorácké kulichy. Na nádraží se scházíme podle plánu v 10:30, policie ve velkém počtu využívá situace a opisuje první příchozí. Probíhá tradiční rituál – rozdělit se do skupin, šup pro lístky a rychle do Billy zajistit si řádný pitný režim na cestu – a za chvilku už sedíme ve vlaku a uháníme směr Plzeň. Celkem nás v posledních dvou vagonech jede zhruba sedmdesát. Přítomní jsou i ACAB, tentokrát se však jedná o bezproblémovou partičku (povoluje kouření na záchodech a dokonce nám přejí šťastnou cestu), což je pro nás věc nevídaná. Je pravda, že jsme jim tentokráte nedali žádnou záminku k buzeraci, jelikož celých 90 minut proběhlo naprosto v klidné (až ospalé) atmosféře.

K prvním sporům dochází po vystoupení z vlaku – anitkonfliktní tým nám de facto sděluje, že se bez jeho přítomnosti nesmíme nikam hnout, policisté se psi pak hlídají veškeré únikové cesty, což ve finále vede k tomu, že řada lidí policejní přítomnosti uniká přes koleje, jiní se v příhodnou chvíli trhají a rychle mizí. Dvojička ve žlutých vestách absolutně nestíhá. Po chvilce svobody se nakonec naší skupince i tak dostává doprovodu motorizované jednotky a „preventivní“ výhružky pokutou a zadržení.

Naivně míříme na Spilku, ačkoliv jsme přesvědčení, že z toho tradičně nic nebude. A taky že ne. Restaurace je opět plná „rezervací“ – celé město zřejmě vyrazilo na oběd. Jako každý rok tak končíme v nedaleké hospodě. Je to bez jídla, o to rychleji do nás ale padají piva a panáky. Paní vrchní (překřtěná na Bohyni) je sice mírně rozpačitá z naší bujaré nálady, vše však probíhá v přátelském duchu. Ke stadionu vyrážíme zhruba hodinu před výkopem, nákup lístků i kontroly jsou tentokrát také bez problémů. Nálepkami zdobíme pár nejbližších míst, dáváme klobásu a zaujímáme strategické místo u vchodu, kde nabízíme naše čepice. Nutno podotknout, že už ve vlaku jsme jich prodali přes třicet a vše co zbylo, zmizelo na stadionu během chvilky. Velmi si vašeho zájmu vážíme. Sklízeli jsme samou chválu, což nás těší. Pohled na skupinky v jednotných čapkách navíc dělal velmi pěkný optický efekt. Určitě pro vás připravíme druhou várku. Dostupná by měla být na Vánocích s Klokanem.

Popisu hry se tentokrát příliš věnovat nebudu. Napsáno toho bylo již dost. Proto jenom k pár momentům: Penalta – z mého pohledu faul, a tedy oprávněný pokutový kop, ačkoliv tomu Pilař hodně přidal, ale s tím by se měl vypořádat rozhodčí. Ten ovšem prohřešky domácích až podezřele často přehlížel. Vlastňák – stane se, i kdyby si dal Pepa tři, nikdo mu neodpáře tu dřinu, kterou každý zápas odvede. Náš gól – trochu štěstí, ale aspoň se Pepa nebál střílet. To nám chybí. Postup k vápnu by nám šel, ale finální řešení dost zaostává a střela na bránu je poslední dobou opravdu unikát. Celkový dojem – za mě pozitivní. Hráči byli agresivní, tlačili se dopředu, v některých momentech jsme byli schopni vedoucí tým tabulky i na několik minut zavřít na jeho půlce. Bohužel vázne koncovka. Škoda, s trochou štěstí to remíza být mohla. Kéž by takto naši borci hráli i proti soupeřům, které potřebujeme porážet a ne s nimi ztrácet body – Brno, Baník, Hradec…

Support byl nadprůměrný. I náš počet byl vcelku pozitivní – odhadem tři stovky. Oceňujeme snahu klokana, který se ujal bubnů. Super, že bubnuje obouruč, místy byl však jeho rytmus příliš rychlý a neodpovídal tempu chorálů. Výkon Viktoriánů (alespoň pro mě) za očekáváním, navíc bez chorea. Celková návštěva 10 430 diváků.

Po závěrečném hvizdu děkujeme hráčům a míříme domů. Cesta však končí před stadionem, kde nás zcela zbytečně drží policie. Argument, že jde o zajištění naší „bezpečnosti“ padá, jakmile nás po dvaceti minutách pouští naprosto nekoordinovaně a každý si může jít, kam se mu zachce. Zpětně se dozvídáme, že za celým zdržením stála snaha zamezit nám odjezdu už v šest a donutit nás čekat na soupravu s vagony navíc, jež jela z Plzně až v sedm. Hodiny navíc tak využíváme k dalšímu občerstvení u „Bohyně“. Cesta domů probíhala pomalu, všichni klimbají a těší se domů…

Co dodat na závěr. Škoda, že jsme nevybojovali aspoň bod. Evidentně umíme hrát hlavně s těmi, kteří proti nám také hrají fotbal. Jak jsem již psal, my ale musíme porážet hlavně ty, kteří tak kreativní nejsou, tedy manšafty ze dna tabulky. Je třeba přidat na střelecké aktivitě a větší produktivitě. Poslední šance zlepšit předváděnou hru, vylepšit si postavení v tabulce a zajistit si klidnou zimu bude za týden doma se Slováckem. O to důležitější je, aby všichni dorazili do Ďolíčku a podpořili naše klokany!

AKTUÁLNÍ INFO: Nová várka kulichů je již objednána. Objednávky nám můžete psát do zpráv na Facebooku, na email (info@sektor1905.cz) nebo se za námi můžete zastavit osobně při zápase se Slováckem. Pokud opět bude vše tak jak má, měly by být k dispozici na Vánocích s Klokanem. S mimopražskými klokany se stejně jako v případě nálepek rádi domluvíme na zaslání poštou!