Zklamání, ostuda, nevím přesně jak vystihnout pocity, když přicházím na Hlavák a vidím jen pár známých tváří. Celkem se nás schází na srazu 20. Všechny špatné pocity z našeho počtu házíme za hlavu a začíná klasická příprava na výjezd. Někdo jde zajistit lístky, někdo nakoupit zásoby proviantu do vlaku. Ještě se k nám přidává početná klokaní rodinka a tak nás nakonec z Prahy vyráží 27. Mírnou útěchou je, že se tentokrát nemusíme bát, že celou cestu budeme stát v uličce, místa je opravdu dost. Přes malý počet je nálada bujará, pije se všechno, co teče. Cesta rychle utíká, pití dochází a někteří si dávají šlofíka, aby nabrali sílu na zbytek dne.

Čtyři hodiny cesty jsou za námi a my vystupujeme v Karviné. Na nádraží na nás čeká několik antonů, psovodi a kriminálka. Koně a vrtulník tentokrát chybí :). Vše se ale odehrává bez zbytečných problémů a tak vyrážíme pěšky ke stadionu, kde je jedna pěkná hospůdka.  Tam dorážíme přibližně v jednu hodinu a tak máme dost času si dát nějaké to pivko a oběd.

Zápas za chvilku začíná a tak se přesouváme na stadion. Zde už je asi 5 klokanů, co vyrazili po vlastní ose a tak se nás v sektoru hostů schází něco kolem 30-ti fans. Stadion je zaplněn opravdu poskrovnu, celkem si na fotbal našlo cestu 866 fanoušků, kotel domácích je přibližně stejně velký jak ten náš. My krom zaběhlých chorálů zkoušíme jeden zbrusu nový, který jsme natrénovali ve vlaku. Určitě ho brzy zveřejníme, aby všichni měli možnost se ho co nejdříve naučit. O nějakém pěkném fotbale se mluvit nedá, terén byl opravdu hodně špatný, přesto měla Bohemka dvě tutovky, které bohužel Matěj Štochl neproměnil. Jelikož se na hřišti nic zajímavého neděje, tak se bavíme po svém. Sekuriťák s čepicí Baníku však pro koulovačku nemá moc pochopení a raději odchází mimo dostřel :).

Zápas končí, z Karviné si odvážíme jeden bod za remízu 0:0 a díky němu se tak osamostatňujeme na čele druhé ligy. Probíhá tradiční děkovačka, kterou na závěr doplňujeme prosbou v podobě chorálu „jen výš, stále výš, až pro titul“ :). Před náš sektor je přistaven autobus, který nás odváží na nádraží, abychom stihli přímý spoj do Prahy. Opět se kupuje něco na dlouhou cestu domů. Ta už probíhá celkem poklidně. Většina brzo usíná, zbytek probírá všechno možné i nemožné :).

RESPEKT všem, co neváhali a vyjeli podpořit Bohemku na nejdelší výjezd v sezoně.