Jelikož nebyl organizovaný žádný společný výjezd, tak se na cestu do Olomouce vydává každý po svém. Naše skupinka má sraz na Hlaváku, ale nikdo do poslední chvíle neví, kolik se nás nakonec sejde. Ani po ostatních fanoušcích není vidu ani slechu, a tak tušíme, že to dnes s naším počtem nebude žádná sláva. Čekáme na poslední opozdilce a v 10-ti aktivních vyrážíme směr Haná.

Cesta probíhá klasicky. Alkohol teče proudem, nesmí chybět stupidity a v neposlední řadě hra na honěnou s průvodčí. Tu bohužel kvůli všudypřítomné policii prohráváme a tři lidi od nás jsou vysazeni (ostatní jsou jednotlivě roztroušeni po celém vlaku). Naštěstí jim hned za 5 minut jede další vlak, a tak nemají problém dorazit za námi. Ve chvíli, kdy jsme už v Zábřehu na Moravě, tak se ozývá Zlín, zda bychom nechtěli vystoupit v Pardubicích a užít si trochu té srandy. Sdělujeme jim naší situaci a domlouváme se, že vše vyřešíme po zápase.

Po 2,5 hodinách jízdy rychlíkem konečně dorážíme do Olomouce, kde se nás okamžitě ujímá pčr, která nás ani na moment nespouští z očí a doprovází nás až na stadion. Na statek se dostáváme cca 30 minut před zápasem a pohled na náš sektor slibuje docela slušnou ostudu. Kromě asi 5-ti moravských a pár dalších klokanů není v kotli už nikdo. Ani pohled na ostatní tribuny není bůhvíjaký a vůbec to nevypadá, že by se zde měl dnes odehrát zápas o první místo. Po dlouhé cestě se občerstvujeme (klobáska nadprůměrná), vyvěšujeme vlajku a čekáme na zápas. Během čekání doráží fanoušci, kteří vyrazili do města tvarůžků auty, a tak alespoň trošku vylepšujeme dojem z naší návštěvy. Nechybí ani nový speaker, takže o organizaci kotle je postaráno.

Zápas nemohl začít lépe a už ve 4.minutě se zásluhou Jakuba Rady ujímáme vedení. To samozřejmě vydatně pomáhá našemu supportu. Střídáme jeden chorál za druhým, především „gól klokan gól“ se nám daří držet poměrně dlouho. Fandí téměř všichni, a tak by to mělo vypadat. Bojovné utkání nenabízí moc šancí, naše obrana pracuje celkem spolehlivě a i Radek se na dnešek dobře vyspal. Poločas končí 1:0 v náš prospěch, dobře naladěni se odebíráme občerstvit. O poločase pouští na stadionu místní DJ celkem slušný pecky, a tak si někteří jedinci krátí přestávku podivuhodnými tanečními kreacemi.

Druhý poločas navazuje na ten první. Domácí jsou aktivnější, častěji drží míč, ale vše nebezpečné hasí dnes spolehlivý Radek Sňozík. Postupem času tlak HFK opadá a my se tlačíme dopředu. V 71.minutě ještě šance Moravce brankou nekončí, ale o chvíli později už se můžeme radovat podruhé. Z rohového kopu zamířil hlavou přesně Jirka Ptáček. Náš kotel je v euforii, všichni se fanděním baví (dost nezvyklý obrázek oproti předešlým zápasům). Vedeme 2:0 a vše je na nejlepší cestě, jak urvat cenné 3 body. V tu chvíli se nám už ale hlásí Zlín, že jsou na hlavním nádraží v Olomouci, ale bohužel pod dohledem ACAB. Sdělujeme jim, že dorazíme, ale museli by na nás tak 45 minut počkat. To se zlínským moc nechce, navíc jim za chvíli jede vlak a na další by museli čekat dalších x hodin. Nakonec se tedy domlouváme na jindy, stejně bychom po zkušenosti cestou směr stadion měli problém zbavit se čertů.

Zápas končí a my si připisuje vítězství 2:0. Děkovačku za zpěvu „tak jsme první no a co“ si všichni náramně užili ( bylo odpáleno i několik ohňů) a byla to ta nejlepší odměna pro hráče, kteří si ji za poctivě odmakaný zápas zasloužili. Takhle se bojuje za Bohemku !!!

Co říct závěrem. Určitě je zklamáním náš počet v sektoru. 75 klokanů je na boj o první místo rozhodně málo (celková návštěva 1016). Hrálo se navíc v ideální termín – sobota od 14:00, brzký návrat domů, další den pro většinu lidí volno. Co už sakra chcete ??? Je docela úsměvné když pak každý řve na domácím zápase „a my jsme s ní všude“, když pak vyjede takový počet. A to není jen tento případ, vzpomeňte na zápasy ve Zlíně nebo Opavě. Navíc se nám v těchto lokalitách nadmíru daří ( 3 výhry, skóre 7:1), takže se sami připravujete o skvělé výjezdy. Pozitivem bylo představení našeho speakra, který se po celý zápas snažil udržovat náš support na dobré úrovni. Jen tak dál.

V neděli nás čeká poslední zápas podzimu. Pojďme se tedy důstojně rozloučit s polovinou sezóny a zkusme překonat 5-ti tisícovou hranici v našem svatostánku. Rozhodně se máte na co těšit.

Ať žije Bohemka

Pár fotek ze zápasu ZDE.