V 8. kole přijela do Ďolíčku pražská Slavie, která dorazila hájit dlouhou sérii neporazitelnosti čítající 52 zápasů. Touhu ukončit sešívané tažení bez prohry jsme měli jak my, fanoušci, tak naši hráči, kteří se dlouho dobu prali statečně s favorizovaným soupeřem. Bohužel před vypršením hodiny hry došlo v našem vápně k souboji, po kterém byl sudí upozorněn VARem na přezkum situace, aby následně odpískal penaltu pro hosty. Jejím proměněním došlo v zápase k zásadnímu zlomu, kdy zaskočeným klokanům následně začal padat do sítě jeden gól za druhým. Vršovické derby, které navštívilo celkem 5485 diváků, tak nakonec skončilo pro naše barvy debaklem 1:5.

Další domácí zápas, další choreografie z naší strany. I tak by se dal začít úvod reportu mapující nedělní svátek fotbalu. Na nachystání připraveného chorea se jako vždy pracuje již několik hodin před výkopem, aby s nástupem hráčů mohlo být prezentováno v celé své kráse. Předtím ale ještě probíhá na stadionu jiný krásný moment, a to ten, když Ďolíček aplauduje Míšovi Vrbkovi, který se alespoň pro zápas s SKS vrátil do hlediště ze špitálu, kde bojuje s těžkou nemocí. Vrbi, drž se! Klokani jsou s tebou!

Poté se již vytahuje na plot zmíněná choreografie, která se nese v duchu víry ve vítězství proti vršovickému rivalovi. Naneštěstí i tentokrát se do prezentace vkrádá menší chybka, kdy je na několik vteřin vytažen špatně nápis k prezentaci, což má za následek, že ani v jeden moment není kombinace plachta/pyro/nápis ve stoprocentním stavu. I tak lze ale považovat další choreo mladých fanatiků za zdařilé a nezbývá, něž se opět do dalších zápasů malinko poučit a příště už vše sladit tak, aby choreografie dopadla kompletně na výbornou.

Mírné zklamání z jejího popletení ale rychle zažehnávají naši hráči, kteří se do Slavie pouští se vší vervou, z které pramení vedoucí gól Honzy Chramosty. Už atmosféra před vstřelením branky byla z naší strany vynikající. Třeba taková opakovačka byla mnohými označena za vůbec nejlepší, co jsme kdy v našem svatostánku předvedli. Po trefě „Chrama“ se dá bez skrupulí hovořit o čisté euforii, která nás neopouští až do konce poločasu. Ten vyhráváme zaslouženě 1:0.

Popisovat druhý poločas, to je často v této sezóně čirý masochismus a ani tento zápas není výjimkou. Jak bylo ale v úvodu řečeno, tentokrát významně do dění na hřišti zasáhl za pomoci VARu sudí, který po nepatrném zásahu Köstla do teatrálně padající Bořila odpískal penaltu. Tu proměnil Stanciu a odstartoval tím červenobílou kanonádu. Bůhví, jak by zápas dopadl, nedojít k tomuto momentu. Jak by ale řekl klasik, „co by kdyby“ neplatí ve fotbale ani v životě a po něm to je už jen zápas na jednu bránu. S dalšími inkasovanými góly v naší síti stále víc a víc upadá nálada většiny přítomných na stadionu a ruku v ruce s tím náš celkový support. Čemuž se ale po takovém výprasku není příliš co divit. V závěru se přeci jen bavíme fanděním, a to v momentě, kdy speaker bere vše za ten lepší/jediný možný konec, a tak pokřik „Dejte jim bůra“ střídá chorál „Tak jsme v píči no a co“ a další takové. Máme čumět v tichosti nasraný na zbytek rozhodnutého zápasu? Tohle byla určitě správná volba.

Radovat se tak mohli hosté, kterých do Ďolíčku dorazil plný kotel (250) a podle očekávání obsadili i podstatnou část tribuny A1. Z povětšinu zápasu vroucího kotle pod hodinami se těžko hodnotí jejich support, nicméně zprávy z hlavní hovoří o tom, že až do vyrovnání to bylo z jejich strany nijaké a až následně po gólové smršti má jejich doping odpovídající úroveň. Při zápase také odpalují větší množství dýmovnic, jinou prezentaci připravenou nemají.

Nezbývá tedy než derby hodit definitivně za hlavu. Důležitý pohárový zápas v Prostějově kluci zvládli, neméně důležitý zápas nás čeká už zítra ve Vítkovicích, kde se postavíme do cesty Baníku Ostrava. Na zápas pořádáme velký vlakový výjezd, veškeré nezbytné informace najdete na sociálních sítích a Virtuálním Ďolíčku.

KLOKANI, VŠICHNI NA BANÍK! BOHEMKA NÁS POTŘEBUJE NA STADIONU!