Tak zpátky na zem. Po dobrém zápase v Karviné jsme si všichni přáli, aby se něco obdobného odehrálo i doma v Ďolíčku. Nejen kvůli důležitým třem bodům, ale i z respektu vůči fanouškům, kteří již osm měsíců tolerují na domácí půdě všelijaké výkony a domácí vítězství (snad i to nejukopanější) by si prostě zasloužili. Ale ne. Takto to v neděli opět nevypadalo.

Po velké choreografii proti Slavii a vzhledem k přípravám na výjezd do Plzně, jsme si tentokrát dali od organizace prezentací pohov a místo několikahodinové práce si tentokrát užívali krásné slunečné dopoledne. Do provozního režimu jsme se tak dostali až samotnou hodinu před utkáním, kdy jsme otevřeli trafačku. Přesto, že nás čekal soupeř ze Slezska, byl stále velký zájem o derby trika s protisparťanskou a antislavistickou tematikou. Díky za to, zdá se, že tento motiv se stane kultovním.

K samotnému utkání se snad nemá ani cenu vyjadřovat. Fotbal o ničem, uplácaná bezbranková remíza – zkrátka „svátek“ fotbalu. Jediným zajímavějším momentem byla červená karta pro Michala Šmída v 83. minutě.

Ani po fanouškovské stránce to nebylo dobré. Celkový počet diváků 4755 je sice slušný, atmosféra však takové návštěvě příliš neodpovídala. Zcela evidentně už se moc lidem fandit nechce. Dlouhodobé výsledky, ani předvedený výkon v daný moment k tomu určitě nemotivovaly. Speaker i bubeníci se vydali z nejlepšího, ostatní bychom se však nad sebou měli zamyslet. Velmi dobře se naopak prezentovali fans hostí. Jejich hlasitost zřejmě odpovídala i tomu, že jich bylo do sektoru umístěno výrazně více, než je jeho kapacita. Není proto divu, že v jeden moment byl support leader opavských přemožen zrádnou gravitací a přepadl na samotnou hrací plochu. Vše se však odehrálo bez problémů, což určitě vzalo vítr z plachet pisálkům, kteří už se těšili, až večer sesmolí další článek na téma agresivních fotbalových chuligánů. Opaváci si navíc připravili jednoduchou prezentaci v podobě žlutých a modrých balónků, tudíž jejich vystoupení v Ďolíčku lze považovat za povedené.

Po zápase proběhla bez větší euforie děkovačka a následně si šel každý po svých. Nutno dodat, že po svých si šli i příznivci žlutomodrých. Se vší úctou k soupeři je toto naše ostuda. Nevoláme po zběsilém nahánění Slezanů nebo slávistických okrádačkách normálů v přesile. Jsou však místa, jež patří výlučně domácím a tak by to mělo zůstat!

V závěru je nutné se ohlédnout trochu zpátky, do doby, kdy fanouškovská frustrace zřejmě kulminovala – tedy do zimní pauzy, po které jsme přišli s vyjádřením hodnotícím nastalou situaci. Jako jedno z kritérií pro závěrečné hodnocení sezóny jsme definovali co nejrychlejší vítězství v Ďolíčku. V současnosti to tedy vypadá na velmi chabý výsledek – tři jarní zápasy, jeden ubohý bod, navíc po zcela nedůstojných představeních bez vstřelené branky. Po fotbalové stránce může náš názor změnit snad už jen kritérium číslo dva, tedy úspěch v poháru! Čeká nás Olomouc, máme jí co vracet a nic než vítězství a postup do semifinále pro nás nepřichází v úvahu.

A na úplný závěr ještě jedno ohlédnutí do minulosti. Kritériem spokojenosti, které jsme uvalili sami na sebe, na fanoušky, byla i vyšší účast na venkovních utkání našeho mužstva. Za 11 dní nás čeká výjezd jara, tedy ideální příležitost ukázat, že my se ke svým závazkům hlásíme. Plzeň se musí proměnit v zelenobílé město, tak už si dneska poslední březnovou neděli zapište jako den D!

Neděle jsou pro Bohemku!