O třetím adventním víkendu nás čekal poslední zápas letošního roku. Do Ďolíčku dorazil liberecký Slovan, před ním však ještě Ježíšek, jelikož se na náměstíčku konaly tradiční Vánoce s Klokanem. Přes veškerou slavnostní náladu však nelze jinak, než celé odpoledne hodnotit jako fiasko. Bohužel. Po kolikáté už letos?

Již zmíněné „tradiční“ Vánoce s Klokanem měly k tradičním ročníkům z předešlých let opravdu daleko a připomínaly spíše komerční akce hodné nákupních center. Playstationy, trapná klaunská představení, stolní fotbálek a házení na plechovky? Kde jsou roky, kdy na náměstíčku panovala skutečná vánoční atmosféra, lidé se sešli jak u velkého rodinného stolu, dali si něco sladkého se zelenobílým zdobením a na závěr si společně vychutnali pohled na světelnou show, kterou pro ně připravila mladá generace kotelníků. Letos? Absence jakékoliv organizace, chaos, již výše zmíněné komerční pojetí, totální nezájem lidí a na závěr? Ohňostroj, jaký svět neviděl… To by se za Příby nestalo. Ten by měl vše naplánované, organizoval celou akci PRO FANOUŠKY a nerušil ohňostroj jen proto, aby ušetřil pár korun… Ty časy jsou ovšem pryč. Už nejsme rodinný klub. Už jsme jen rodinný business…

Ačkoliv byl Sektor1905 z celkové organizace Vánoc vypuštěn (resp. osloven za pět dvanáct, snad aby hasil cizí lenost a neschopnost), k utkání si připravil vlastní prezentaci. Několik obouruček s jasnými vzkazy hráčům doplněné drobným zahřátím v časech mrazivých byly v našem kotli novinkou, která se ovšem velmi vydařila. Bohužel však sdělení jako: „trefte bránu“, „kurva, hoši, gól“ nebo „hrajte fotbal“ k ničemu nevedly. Na bránu jsme vystřelili snad dvakrát, gól nedali a remizovali tak doma s Libercem 0:0. Skutečně nádherné představení… Po takovémto domácím podzimu se nelze divit, že si cestu na předzápasovou akci našlo úplné minimum lidí, na utkání jako takové pak ubohých 3041 diváků (nejméně v sezóně).

Kotel se naštěstí zahanbit nenechal. V první půli se fandilo velmi dobře, hromová opakovačka (i v takto nízkém počtu) předčila jakoukoliv jinou předchozí. Super! Druhá půle pak nabyla úplně jiných rozměrů poté, co speaker zavelel k přesunu na A1. Fanoušky ostřelovaný brankář hostí Nguyen si v tu chvíli musel pustit do kalhot. K nelibosti několika málo sedících se celý sektor velmi rychle zaplnil stojícími a hlavně fandícími fanatiky, kteří hnali naše kluky kupředu. Bohužel marně. Účel to však splnilo. Hráči v zelenobílé měli v závěru menší tlak a support „z pravé strany“ byl prý znát i na lavičce. Nejdůležitější však bylo, že si to všichni přítomní užili. Co jiného nám také zbývá než se zabavit sami… Po závěrečném hvizdu sudího obešli hráči rychle tribuny a zastavili se až u A1, kde si vyslechli spíše hecovací „děkovačku“. Následně zmizeli v kabinách. Stejně jako všichni fans zmizeli rychle domů nebo do vršovických podniků. Ohňostroj se, jak uvádíme výše, nekonal. Údajně proto, že se nevyhrálo. My v tom však vidíme jasnou snahu ušetřit i ten poslední pěťák.

Není to snadné psaní. V tuto chvíli by mělo přijít hodnocení uplynulých devatenácti kol, což je snad ještě větší oříšek. Panují pocity velké deziluze. Ne snad z výsledků. Každý, kdo zažil nekonečně sestupy a pády, ví, že může být mnohem hůř. Mnohem větším zklamáním je však celková filozofie, kterou současné vedení klubu nastavilo. Na Bohemce byl fanoušek svatý, vše se dělalo pro lidi a když se poté nedostavovaly výsledky, fanoušci to nějak kousli. Nyní jsou však naštvaní, protože i tato poslední devíza zelenobílého klubu mizí. Svatý je zisk a fanoušek je dojnou krávou. Chybí profesionalita, počet zaměstnanců klubů spočítáte na prstech obou rukou a počet těch, jež doopravdy myslí na blaho fanoušků, dokonce na prstu jednom jediném. Je otázka, kdy se na tohle i Kouky vysere a my zůstaneme bez jakéhokoliv zastání.

Ač nespokojení s touto situací, musíme stát dál za Bohemkou jako takovou. Nic se nemění, i na jaře budeme fandit, připravovat chorea a jezdit za svým klubem všude, kam ho ligové a doufejme i pohárové cesty zavedou. Pokud si však někdo myslí, že budeme ke stávajícím poměrům mlčet, tak se plete. Naopak. Bohemku milujeme, a proto budeme hlasitější a kritičtější než kdy dřív!

Na šťastné a veselé to letos bohužel nevypadá. Přesto všem klokanům přejeme krásné svátky a mnoho dobrého do nového roku. Nevěšme hlavu. Managementy klubů se mění, trenéři se střídají, hráči přicházejí a odcházejí – značka, historie a fanoušci zůstávají. Letos, příští rok, i v letech dalších!

Ať žije Bohemka naše!