Na střetnutí s rivalem z Letné jsme se tentokráte připravovali poněkud netradičně a více s předstihem. V průběhu srpna jsme totiž zrekonstruovali stěnu pod bránou do kotle a pár dní před samotným utkáním pak na ní zhotovili vzpomínkové graffiti pro Příbu s jasným vzkazem, který stále platí a platit bude – NIKDY NEZAPOMENEME! Jsme moc rádi, že Lukáš mohl přihlížet srdnatému výkonu klokanů, který nakonec vedl ke srovnání a bodové dělbě. Určitě by měl z fanoušků a hráčů radost a určitě by pro ně i dnes dělal jen to nejlepší na rozdíl od jiných. Nám osobně hodně moc chybí!

K utkání klokani nenastoupili v ideální sestavě, přesto však Spartě odolávali a občas i sami vyrazili kupředu. Motivací jim určitě bylo i úvodní choreo kotle s nápisem „Navždy věrní“, doplněné o zelené a bílé konfety. Support byl slušný, slovy trenéra „plný nenávisti“, což hráčům dodávalo energii k důslednému bránění a odvážnému útočení. Žádný gól však v první půli nepadl, a tak bylo nejvýraznějším momentem první pětačtyřicetiminutovky bohužel zranění Dominika Maška, z něhož se vyklubal vykloubený loket a několik týdnů až měsíců bez fotbalu. Pevně doufáme, že se z toho Máša vyhrabe co nejdříve a přejeme mu rychlý comeback na zelený pažit! Svrab a neštovice pak naopak přejeme Chipciuovi za zcela úmyslný prasácký faul a sudímu Berkovi, který tento moment přešel bez potrestání. Výkon rozhodčích byl celkově velmi vypečený – prakticky všechny situace otáčela „tyrkysová svině“ v náš neprospěch a až v samotném závěru (asi už věřila ve výhru Letenských) rozdala pár karet rudochům, zřejmě aby se neřeklo.

Druhá půle byla živější jak na hřišti, tak v hledišti. Nejprve před vápnem předvedl oscarový výkon Šural, čímž si vykoledoval přímý kop, ze kterého následně vstřelil úvodní gól zápasu – jasná chyba zelenobílého obranného valu! Za simulování by však kapitán letenských zasloužil pověsit za kulky na břevno, pod které balón zavěsil. Naštěstí zafungovala fotbalová spravedlnost a i klokani v samotném závěru vstřelili branku poté, co si hosté nepohlídali na zadní tyčce Jana Závišku. V tu chvíli vypukla neskutečná euforie. Už dlouho se nestalo, aby hlavní tribuna iniciovala takový hukot, jakým byl pokřik „ještě jeden“ právě po gólu do sítě Nity. I support byl v druhé půli ještě lepší než v první, a tak není divu, že jsme ke gólu kluky nakonec dotlačili. Vůle porazit po sedmnácti letech Spartu byla opravdu cítit ze všech!

V závěru jsme poděkovali celému týmu a nakonec se spokojeni rozešli do okolí. Tři body by se asi slavily déle, ale i tak byl páteční večer v Ďolíčku až na pár momentů jedním z těch lepších. Velké poděkování a také gratulace patří Honzovi Záviškovi k první brance v zelenobílém dresu. Pochvalu si zaslouží i Barťas za centr, jenž našemu gólu předcházel, a Roman Valeš za solidní výkon v brance. Jmenovat bychom mohli ale všechny kluky, neboť bojovali za Bohemku, jak se za slavný klub vršovický má! Velmi se radujeme také z návratu Martina Haška jr. na hřiště. Hašan zelenobílé záloze hodně chyběl a v derby naši hru dopředu bezpochyby rozhýbal. Velké poděkování zaslouží i fanoušci, jež stabilně podporují ultras aktivity. I díky vám můžeme jít za hranu klasické zápasové prezentace a připravit občas něco navíc jako právě výše zmíněné graffiti věnované Lukášovi nebo přes léto vybudovaný stupínek v kotli. Díky!

Do Ďolíčku si v pátek večer našlo cestu rovných 4931 diváků. Fanoušci hostí zaplnili svůj kotel do posledního místa, překvapivě málo jich však bylo na hlavní tribuně. Že bychom se v tomto ohledu konečně vzchopili a byli schopní vyprodat veškeré domácí sektory? Sparťané v jejich sektoru nic velkého nepředvedli. Kotel sice ověsili solidním počtem vlajek, žádné choreo si však nepřipravili a jen po gólu odpálili dva ohně, z nichž jeden skončil na hrací ploše. Klasika. Po akustické stránce se pak z těch největších českých táborů prezentovali rozhodně nejhůře. Baník či Slavia si objektivně s naším sektorem pro hosty umí poradit mnohem lépe.

Příštím soupeřem Bohemky bude na Andrově stadionu Olomouc. Ta zažívá po loňské překvapivě úspěšné sezóně pravý opak a my bychom jim pád neměli ani trochu usnadňovat. Jako ambiciózní tým (s novou, německou posilou v obraně!) musíme konečně začít porážet i větší a silnější týmy, jakým Olomouc ještě loni byla. Nenechte se proto odradit nevhodným termínem a určitě na Hanou vyrazte! Bude potřeba každého hlasu!

NAVŽDY VĚRNÍ!