Poslední vlakový výjezd letošní sezóny, navíc do Olomouce, si nemohl nechat ujít žádný pořádný výjezďák! Počasí vyšlo, cesta proběhla skvěle, o zábavu bylo postaráno, a tak zřejmě nikdo nemůže sobotního dne stráveného na Hané litovat. Snad jen ty body jsme si mohli přivézt domů všechny tři…

Na Hlaváku se nás ráno schází okolo stovky, což je vzhledem k televiznímu přenosu a k tomu, že hrajeme klidný střed tabulky, velmi slušné číslo. Hned od úvodu se spouští muzika a každý se dobře baví. Část výpravy si zřejmě spletla výjezd s letní dovolenou v Chorvatsku a otevírá si tak v kupéčku all inclusive občerstvení (menu ve složení: uzený + chléb + hořčice, dvě štangle salámu + vypečené houstičky, beraní rohy, kyselé okurky, škvarky, feferonky, korbáčiky, hermelíny – zkrátka na co si vzpomenete). Už jen ty řízečky chyběly…

Po příjezdu do hlavního města smradlavých syrečků se většina vyráží občerstvit do jedné z putyk po cestě. Část bandy jde přímo k Andrově stadionu, kde se v poklidu a bez odporu usazuje v místní restauraci se zahrádkou. Zde setrvává až do začátku zápasu a kromě mini konfliktu s ACAB (kvůli odpálenému pyru) se nic zajímavějšího neděje. Obě skupiny se tedy schází až přímo v sektoru, kde se posléze dozvídáme, že malá skupinka zelenobílých normálů tratila své suvenýry (šály a mikinu). Domácí se tedy přeci jen nakonec ukázali, ale počkali si raději až na moment, kdy bude drtivá většina klokanů uzavřená v sektoru.

V tom se nás nakonec schází rovných 184, což je na třetí moravský výjezd v řadě solidní počet. Speakrování se stejně jako ve Vítkovicích ujímá stará dobrá tvář (jelikož nám mladá, taky dobrá, onemocněla) a je vidět, že na svá léta na stupínku ještě zdaleka nezapomněla. Support je totiž famózní, fandí se vytrvale, nahlas a bez přestávek, což je opravdu obdivuhodné vzhledem k panujícímu vedru a náročné cestě z Prahy. Odměnou nám budiž vlastní gól modrobílých, po němž následuje zcela fanatická patnáctiminutovka v rytmu chorálu „Ať žije Bohemka naše“! Skutečné porno na tribuně!

Na stadion s kapacitou 12,5 tisíc diváků si nakonec našlo cestu rovných 5206 fanoušků, což je vzhledem k tomu, že Sigma bojuje o druhé místo s naším vršovickým rivalem, a tedy o předkolo Ligy mistrů, velmi chabé číslo. Domácích se v jejich kotli schází cca 50. Snaží se fandit, k nám však slyšet příliš nejsou. Podle ohlasů jsme taktovku nad atmosférou drželi jednoznačně my.

I ve druhé půli pokračujeme v nadstandardním dopingu našich koní a nepřestáváme ani po obdržené brance. Fryšty ten přímák sice měl mít, přesto se na něj však nejde zlobit. Ve 27. minutě skvěle vychytal Řezníčka a i v předchozích utkáních klokany několikrát významně podržel. Plškovi navíc rána perfektně sedla a balón ve vzduchu i malinko zaplaval. To se holt občas stává. I tak manšaftu na závěr důkladně děkujeme, odpalujeme pyro a následně se už vydáváme na cestu k nádraží.

Cesta zpátky probíhá ve stejně dobrém duchu jako ta dopoledne. Dopíjíme a dojídáme zbytky z našeho cateringu a s půlhodinovým zpožděním dorážíme do Prahy. Tam ještě na nádraží narážíme na cca 20-ti člennou ekipu chacharů, kteří se vraceli z výjezdu do Boleslavi. Měníme si pár vřelých pozdravů, pro které nemá pochopení všudypřítomná pčr a důrazně odděluje obě skupiny od sebe. Na Hlaváku ještě potkáváme rovněž pár zbloudilých plzeňských viktoriánů, kteří si přijeli do Prahy pro titul. Ten však nezískali, neboť i po druhé jarní návštěvě Vršovic museli zkousnout hořkou pilulku.

Nyní nás čeká domácí utkání proti Mladé Boleslavi a zde, všichni klokani, pořádně zpozorněte! Nebude to totiž obyčejné utkání. Na neděli se chystají velké věci na tribunách, doprovodný program, určitě i skvělý fotbal a to vše s jediným cílem: Zpátky na vrchol! Přes veškeré drobné nedostatky byla (a bude) tato sezóna velmi podařená. Po pětatřiceti letech od zisku titulu jsme všichni opět zatoužili po špičce tabulky, po evropských pohárech a možná i po… Jen to nezakřiknout! Pro obdobný úspěch však musíme něco udělat i my, fanoušci. Zaplněný stadion a elektrizující atmosféra musí být povinnost při každém utkání, počínaje právě příštím týdnem. Proto VŠICHNI do Ďolíčku dotlačit Bohemku tam, kam patří!

Zpátky na vrchol!