Po domácím zisku v úvodním kole nového ročníku nás zavedl los na půdu nováčka z Příbrami, která rozhodně nepatří mezi oblíbené klokaní destinace. Bilance posledních sedmi vzájemných zápasů činila před tímto utkáním 1-1-5 z našeho pohledu. Poslední výhra našich borců v Příbrami se datovala do srpna 2014, my však cítili šanci na zopakování tohoto počinu. Jak naivní tyto myšlenky byly, nám ukázal průběh samotného klání na hřišti, které se dá bez váhání označit za frašku či cirkus.

Již od druhé hodiny odpolední se v Ďolíčku schází účastníci výjezdu Sektorbusem. Plánovaný odjezd o půl hodiny později se nakonec nekoná, jelikož náš autobus má díky husté dopravě na území Prahy mírné zpoždění. I tak panuje velmi dobrá nálada. Zahříváme hlasivky několika chorály a pokřiky. Nechybí (v souvislosti s tímto výjezdem) tradiční popěvek „Jarda Starka nemá ču*áka,“ který využíváme k detailnímu nahlédnutí do života jeho a příbramských. Při cestě po Strakonické neuniká naší pozornosti uzavřený provoz v protisměru z důvodu jakéhosi závodu triatlonistů. Pochopitelně závodníky slušně zdravíme a vyjadřujeme jim podporu – nejen v samotném závodě, ale i v cyklistice (jako jedné z disciplín) obecně. Pak již následuje sraz v Chuchli s ostatními účastníky společného motovýjezdu, kterého se v celkovém součtu účastní okolo 200 příznivců zelenobílých. Po společné fotce a pár chorálech nastupujeme do svých dopravních prostředků a kolona čítající zhruba 30-40 aut + Sektorbus, který jede na špici, vyjíždí směr Příbram. Během zbytku cesty pokračuje dobrá nálada. Vše okoření po cestě posádky ultraaut, jež odpalují v klokaní koloně několik rací. Krásný to pohled.

Ke stadionu dojíždíme asi 45 minut před výkopem. Kontrola tentokrát bez zbytečných buzerací. Postupně se sektor plní a ve výsledku v něm hnalo klokany za vítězstvím 357 zelenobílých. Nutno dodat, že na podélných tribunách se nacházelo dalších několik stovek klokanů. Kdyby i tito příznivci dorazili fandit do kotle Bohemians, jak to má při venkovních zápasech našeho klubu být, tak bychom z fleku zaplnili náš sektor 600-700 hlavami a hned by to vypadalo jinak. Pohodlíčko sezení na tribuně ve stínu však v mnoha případech zvítězilo, což je obrovská škoda.

V úvodu se prezentujeme sadou děkovných nápisů pro hráče, jejichž působení v našem klubu se nachýlilo ke konci a my cítili potřebu jim poděkovat alespoň touto cestou. Jednalo se o Žeňu Kabajeva, Benjamina Tetteha, Milana Kociče a Siima Lutse. Ještě jednou – děkujeme za vše!

Hned poté rozjíždíme support. Bohužel, průběh zápasu tentokrát ovlivnil fandění do ještě větší míry, než kdykoli jindy. Brzký inkasovaný gól v naší síti a následná ustrašenost našich borců byla pouhým varováním. Své šance, jako například Julišova hlava nad branku z bezprostřední blízkosti, klokani nevyužily. Ve 22. minutě pak přišel klíčový moment utkání. Dlouhý skákavý balon mířící do našeho pokutového území sbírá Fryšty bez problémů ze vzduchu. Na tom by nic nebylo, kdyby k němu v tu chvíli nepřibíhal jeden z příbramských a nevyužil situace k pádu. Verdikt sudího Královce? Penalta a červená karta pro našeho gólmana! V tu chvíli propadá kotel v absolutní nasranost, čemuž se nemůže nikdo divit. Směrem k hrací ploše tak letí všemožné předměty a kelímky, někteří nabíhají na plot a dávají najevo své emoce a rozhořčení. Tato situace de facto ukončuje zápas. Snažíme se fandit i nadále, i další rozhodnutí sudího Královce jsou však dosti podivná, což mu dáváme jasně najevo a během celého zápasu mu připomínáme, kým je a odkud mu notičky i výplata za „řízení“ tohoto utkání připluly.

Po poločase bohužel padají další branky do naší sítě. V premiérovém startu v našich barvách se trefil Abdulla Yusuf Helal a rovněž přidal asistenci na naši druhou trefu. Jedno z mála pozitiv ten den. Úřadování sudího Královce pokračovalo dál, a tak se necelých 20 minut před koncem pakoval do sprch i Šmíďák za stažení unikajícího hráče domácích. I v devíti se daří v samotném závěru našim borcům skórovat, kdy se po přímočaré akci dostává do úniku Filip Hašek a upravuje na konečných 4:2. I přes nepříznivý výsledek zasluhují hráči za bojovnost a nasazení, které praktikovali (i přes dvojnásobné oslabení) až do konce, přinejmenším uznání, které jim dáváme najevo po závěrečnému hvizdu. V rámci tradičního „Navždy věrní“ rovněž hecujeme hráče k následujícímu kolu, v kterém nás čeká pražská Dukla. Zápas s žoldáky se hraje v pondělí 6.8. od 18:00 a všichni se na Julisce sejdeme v hostujícím sektoru!

NEVĚŠET HLAVY KLOKANI, 3 BODY NA DUKLE!