Na závěr „anglického“ týdne nás čekal domácí zápas s Jabloncem. Po výhře v Jihlavě měli naši hráči možnost potvrdit tuto ligovou výhru z venkovního hřiště v domácím prostředí. Na druhou stranu, naše domácí bilance s Jabloncem z posledních šesti vzájemných zápasů nebyla nijak závratná, ba spíše alarmující (2 remízy a 4 prohry).

Před zápasem se scházíme v dostatečném předstihu a jako tradičně se poctivě občerstvujeme. Ďolíček se plní pomalu a tak sledujeme rozcvičující se týmy. Vzpomínky na poslední vzájemný zápas z konce května tohoto roku jsou bezpochyby pozitivní, nicméně zanedbat nemůžeme ani evidentní posílení jabloneckého kádru během letní přestávky. Zdravíme rozcvičující se rozhodčí, kteří se po našem pokřikování typu „pískej rovinu“ vesele culí na všechny strany.

Na začátku utkání vytahují ultras choreo „Zde se děti nebojí, i bez Peltova řešení.“ Bohužel, nápis se nepodařilo roztáhnout úplně dokonale. Jak je později vidět, děti se po celý zápas opravdu baví.

Od začátku se snažíme o support, který bohužel tentokrát za moc nestojí. Ruce zvedá pár jedinců a zřejmě také vzhledem k dění na hřišti support rychle upadá. Poznámku si neodpustím ani k bubnům, které již zažily lepšího „kormidelníka.“ Nutno říci, že naši hráči předvádí na hřišti doslova ´holomajznu´, jenž trvá celý první poločas. Jablonec dobře kombinuje a v 10. minutě se po průniku Kopice po levé straně prosazuje nikým nehlídaný Rossi střelou k tyči. Naše hra je v rozkladu. Gólman Švenger předvádí výkon jako na houpačce. Několikrát si nedojde v malém vápně pro vysoký balon, za pár minut vytáhne „tutovou“ střelu Nováka z hranice velkého vápna. Hostující hráči v první půli dominují a můžeme být rádi, že o poločase je skóre pouze 0:1.

Na začátku druhého poločasu se vytahuje druhé choreo – sektorovka s tradičním logem se zeleným a bílým pruhem na každé straně. Palec nahoru!

Druhá půle začíná studenou sprchou – ve 46. minutě se prosazuje hostující Kopic a jen umocňuje špatný výkon naší defenzivy. Po druhém obdrženém gólu se naši hráči konečně probouzí. Dobrá kombinace naší středové řady v čele s Jakubem Radou dává vzniknout územní převaze a několika brankovým příležitostem, z nichž se v 60. minutě klokani prosazují. Po akci na levé straně přichází přihrávka do vápna, kde se nádherně obtáčí okolo svého strážce Elvis Bratanovič a prostřeluje gólmana hostí Hrubého. V té chvíli to vypadá opět na body, nicméně až do konce se naši hráči nedokáží dostat do souvislejšího tlaku, a tak v druhém letošním domácím zápase prohráváme 1:2. Úroveň supportu po zlepšení našeho herního projevu stoupá. Snad celými Vršovicemi se několikrát nese „Peltaven.“ Bohužel, tentokrát to na body nestačilo.

V sektoru hostí je okolo 20 fanoušků, kteří se snaží aktivně fandit a místy jsou i slyšet. Ničím jiným se po dobu utkání neprezentovali.

Co říci na závěr? Snad kluci navážou spíše na výkon z Jihlavy než na ten dnešní. Příbram patří mezi týmy, se kterými bychom měli bodovat, ať už doma nebo venku. Doufejme, že nás do Příbrami vyjede co nejvíc a alespoň trochu dáme zapomenout na výjezdové počty na Moravě. BOHEMKA DO TOHO!