SK Sigma Olomouc – Bohemians Praha 1905 2:3

  • 4.9.2018

Bídná první půle, grandiózní výkon v poločase druhém, který byl navíc korunován třígólovým obratem! I tak se dá nazvat dění uplynulého nedělního podvečera na Andrově stadionu, kde naši borci vyválčili výhru a zajistili tak, že všechny tři body mohly putovat z Hané do Vršovic.

Po dvou plichtách – té v Liberci s hořkou pachutí křivdy z neuznaného regulérního vítězného gólu, a té s rudochy z Letné naopak se sladkou příchutí v podobě vyrovnání v závěru – přišlo utkání na Hané. Vzhledem k večernímu nedělnímu výjezdovému termínu vyráží klokani nejen po kolejích, ale také po silnici. Části obou posádek se stíhají potkat v jednom z podniků nedaleko stadionu. S úderem půl šesté vyrážíme do sektoru. Security tentokrát překvapuje svým přístupem a kontrola probíhá bez problémů. Celkově se schází v sektoru hostí 101 příznivců zelenobílých. Takový počet je zklamáním, o to víc když si vzpomeneme na náš poslední výjezd do Olomouce, kdy na Hanou vyrazilo 330 klokanů. Velkou roli sehrál dozajista nedělní večerní termín s pozdním návratem do Prahy, i tak to však nic nemění na tom, že výsledný počet je mizerný. Zamyslet by se měli především ti, kteří mohli vyjet a jednoduše se na to vysrali! O to větší respekt si však zaslouží všichni, kteří do Olomouce dorazili. Odměna je neminula a přesně kvůli takovým momentům se vyplatí vždy a všude jezdit za Bohemkou!

V prvním poločase dominuje na hřišti Sigma, což se podepisuje i na výsledku, kdy máme na domácí dvougólové manko. Přesto se snažíme fandit naplno a domácím se minimálně co se týče hlasitosti vyrovnáváme. Nezapomínáme na Nešpiho, odchovance zelenobílých, kterého před začátkem utkání vytleskáváme. Ceníme jeho neslavení vstřelené branky. Během první půle dostávají prostor spíše pokřiky a vytleskávačky, opakovačka „navždy věrní“ se nese parádně jako vždy. Vzhledem k poloze domácích si neodpouštíme výměnu vzájemných sympatií. Negativem jsou snad jen delší tichá místa. Druhý poločas začíná svižně, s postupnou dominancí a šancemi klokanů se daří udržet delší zpěvnější chorály a ženeme hráče za vyrovnáním. Velkým oživením byl příchod Martina Haška mladšího již ke konci prvního poločasu. V současnosti snad již nikdo nepochybuje o tom, že Martin patří k našim rozdílovým hráčům a je veledůležitým článkem naší základní sestavy. Smutné je, že někteří klokani na to přišli až v momentě, kdy byl Hašan od začátku sezóny kvůli zranění mimo a naše hra tím trpěla. Do té doby mu tito mnozí internetový žvanilové a „odborníci“ často předhazovali, že hraje stále jen proto, že je synáček trenéra a to samé se snaží šířit i o nejmladším Filipovi. Jednou pro vždy se na tyto ubohé kecy už vyserte! Oba jsou naši kmenoví hráči a trenér Hašek již několikrát dokázal, že je skutečným odborníkem na svoji práci a dokázal to i v neděli, kdy střídáními a změnou taktiky perfektně zareagoval na vývoj hry. Zelenobílí se tak dostávají do tlaku. Po pár závarech a nepřesných zakončeních přichází parádní kombinace, na jejímž konci předkládá Yusuf pas Nečasovi před odkrytou branku, a ten uklízí míč do sítě – 2:1. Hráči jezdí naplno, snaží se kombinovat, hrají útočně. Po necelých deseti minutách přichází vyrovnání. Yusuf zakombinuje na hranici vápna s oběma Hašany, aby následně sám zamířil přesně k tyči – 2:2.

olomouc_podzim2018_fanatismus

Kdo by si v tu chvíli pomyslel, že to zdaleka není vše. Burcujeme hráče sborovým „ještě jeden“. Za další dvě minuty dochází k přečíslení. Záviška posouvá míč do strany na Martina Haška a ten posílá klokany nekompromisně do vedení – 2:3! Propuká nepopsatelná bouře! Takovou euforii způsobuje jen jediná droga – Fotbal, speciálně ve formě obratu z 2:0 na 2:3 během několika minut. Podmínkou je však její pravidelné užívání a pochopitelně věrnost svým barvám. Nutno zmínit, že podobné pocity nezažíváme rozhodně poprvé. Ať už se podobné stavy dostavují při této nádherné hře i v jiné formě, mám teď konkrétně na mysli zmíněný obrat z 2:0 na 2:3. Přenesme se na chvilku do následujícího data – osmnáctý duben roku 2015. Běží 64. minuta utkání, domácí českobudějovické Dynamo proměňuje penaltu a vede 2:0. V rozmezí pouhých jedenácti minut – od 69. do 80. minuty – však střílí hostující Bohemians tři branky, a vítězí tak 2:3. Případ obratu z Olomouce činil časově minut čtrnáct. Od Nečasova kontaktního gólu v 65. minutě, do vítězného Hašanova – teď se podržte – v minutě 79. Celý stadion jakoby umřel a naživu zůstal jen náš sektor. Hráči drží výsledek a nakonec můžou propuknout vítězné oslavy!

olomouc_podzim2018_navzdyverni

Neskutečný obrat si naši borci za druhý poločas plně zasloužili. Vyzdvihnout musíme všechny střelce – Yusufa, Kubu Nečase a pochopitelně Martina Haška mladšího. Obrovský dík a pochvalu však zaslouží celý tým, za bojovnost a nasazení. Velmi dobře se jevila i nová posila Till Schumacher, který nevypustil souboj a působil jistým dojmem. Hráči ukázali vůli, schopnost otočit i nepříznivě se vyvíjející zápas, a to nejen výsledkově, ale i herně. Bravissimo, klokani!

olomouc_podzim2018_dekovacka

Domácí utvořili kotel na svém tradičním místě na podélné tribuně. V prvním poločase se snažili o support, ve druhém se postupně vytráceli. Počet aktivních se mohl pohybovat okolo 150 kousků. Celková návštěva 3 729 diváků se zdála reálná.

Nyní nás čeká reprezentační přestávka. Dalším zápasem bude domácí klání s rozjetým Zlínem, jenž má o 5 bodů více než klokani a nachází se na 4. místě. Zelenobílím se start letošního ročníku povedl a tak tento zápas slibuje zajímavý souboj. Neváhejte a dorazte podpořit naše borce, kteří si to po několika odmakaných a těžkých zápasech dozajista zaslouží. Pojďme je dotlačit k vítězství! Zápas startuje v pátek 14.9. v 18:00.

AŤ ŽIJE BOHEMKA NAŠE!

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

komentáře 2

  • Botičskej píše:
    4.9.2018 v 20:54

    To určitě Pepku. Vždyť valná většina z těch věcí i nadále platí a nezmění je ani zlepšené výkony na hřišti, které jdou především za naším trenérem a sportovním ředitelem, kteří společně sestavují tým, který pak Martin Hašek výborně vede. Jasně, platí je majitel, stejně jako hráče, ale radši bych ani nechtěl vědět podrobnosti těch kontraktů viz. Tetteh apod. Teď po dlouhé době se to tváří, že jsme konečně poprvé vážně zaplatili nějaké „větší“ peníze za hráče (Schumacher), ale mám ti nějaké divné tušení („projekt“). Nepřikládal bych tedy současný dobrý stav (ne skvělý, ale dobrý) našeho áčka nějakým super schopnostem našich majitelů, nýbrž výše zmíněným a jiným lidem, kteří mají klokana v srdci. A majitel skutečně nebyl jediný, kdo vyřešil stadion (stejně jako konkurz) jak prezentuješ, tak ho tak srdnatě nevynášej do nebes. To si zaslouží úplně jiní lidé kolem našeho klubu. A ještě jednou. Současný stav není nijak skvělý, kromě toho, že máme na 10 let jistotu Ďolíčku. Můžeme říct že je dobrý, oproti tomu, co bylo, ale když to vezmeme jen fotbalově, tak Bohemka historicky patří úplně jinam, což se zatím stále nedaří, proto bych brzdil s nějakýma děkovnýma choreama apod.

    Odpovědět

  • Pepek píše:
    4.9.2018 v 20:23

    Nechci prudit, ale rád bych do roviny nedělního výkonu repostnul rok a půl starý text z reportu, mezitím majitel vyřešil stadion, konkurz finišuje, přivedl Haška a spoustu posil, tak by nebylo od věci mu za to zase poděkovat ve stylu King Darek. Onen frustrační text: „My bychom však chtěli přidat poslední dílek do skládanky špatných výkonů a tím je z našeho pohledu vedení klubu. Majitel není ochoten investovat víc než na pokrytí nezbytného chodu klubu. Nulové riziko jít do nákupu vlastního kvalitního hráče na důležité posty typu brankář/útočník a snaha o jeho další zhodnocení. Proto přicházejí hlavně hráči buď na hostování nebo pokud je nikdo jiný nechce a skončila jim smlouva. Na ligové scéně jsme tak jakýmsi lowcostovým klubem, chudým příbuzným ostatních celků. V čele klubu pak stojí člověk, který zřejmě dostal klub od tatínka na hraní, aniž by měl větší zkušenosti z vedení firmy či budování vlastního podniku. Mezi ostřílenými bafuňáři na českém fotbalovém rybníčku rozhodně nelehká úloha. Oba jsou navíc bez jakéhokoliv vztahu k fanouškům. Zaplať pánbůh, že alespoň ten experiment s „ekonomicky výhodným Edenem“ je za námi. Celá řada fanoušků tak začíná mít pocit, že vrcholní představitelé klubu se o fanoušky zajímají jen tehdy, pokud je potřeba něco udělat, zaplatit či se zúčastnit sbírky. Zbytek „klubu“ pak tvoří naprosté minimum lidí, kde každý dělá vše a na ty podstatné věci pak nemá prostor či (jak jinak) finance. Rozumíme ekonomické situaci klubu, chápeme souvislosti, ale z našeho pohledu se šetří na místech, kde by se rozhodně nemělo. Tedy pokud chceme hrát v lize dlouhodobě důstojnou roli. Výsledky tak nejsou bídné jen na hřišti, ale i v kancelářích. S takovou se zkrátka nedá uspět. Roky jsme se utěšovali, že po vyřešení stadionu a konkurzu se sponzoři jen poženou, realita je však jiná… Kdo by také investoval své těžce vydělané peníze do tak nestabilního prostředí? Leda blázen! Není to příjemné psaní, milí klokani, ale je třeba se podívat pravdě do tváře. Na vině zdaleka nejsou jen hráči či realizační tým… Jejich situace je naopak mnohem obtížnější. Jsou na očích a musí čelit kritickým fanouškům tváří v tvář. Na rozdíl od lidí v oblecích, jež po závěrečném hvizdu zmizí v útrobách stadionu.“

    Odpovědět